Dobrý den,

dovolil jsem si nejprve připojit z Warfora vyjádření MK a vyznačit některé pasáže podtržením, kurzívou a tučným písmem:

Tak toto ještě přišlo....

Vážený pane xxxxxxx,

včera jsem Vám zasílala odpověď na Váš dotaz ohledně časového vymezení archeologického nálezu. Omlouvám se, že v mé odpovědi je překlep (místo r. 1432 mělo být 1492).

Hezký den



Mgr. Lenka Militká

NPÚ ÚP“

K tomu připojuji citované znění Maltské konvence:

„Čl.1

1. Cílem této Úmluvy (revidované) je ochraňovat archeologické dědictví jako zdroj evropské kolektivní paměti a jako nástroj historického a vědeckého studia.

2. Za tímto účelem se za součásti archeologického dědictví považují veškeré pozůstatky a objekty a jakékoli jiné stopy po lidstvu z minulých období,

(i) jejichž uchování a studium umožňuje vysledovat vývoj historie lidstva a jeho vztah k přirozenému prostředí,

(ii) o nichž jsou hlavními zdroji informací vykopávky nebo objevy a další metody výzkumu lidstva,

(iii) které jsou situovány na jakémkoli místě, které spadá pod jurisdikci Stran.

3. Do archeologického dědictví se zahrnují stavby, konstrukce, skupiny budov, zastavěná území, movité objekty, památky dalšího druhu a také jejich související prostředí nacházející se jak na souši, tak pod vodou.“

Nebudu tentokrát unavovat dlouhými právnimi rozbory. Jen pro upřesnění. Výše uvedený výklad MK je krásnou právní ekvilibristikou, nicméně nejde o výklad závazný. Závazným je totiž výklad, když opominu správní orgány při správním rozhodování, tak výklad soudu a to pouze v konkrétní rozhodované kauze. I MK uvádí, že „lze soudit“, nicméně celkové vyznění je jednoznačné, ale nekorektní. Naprosto legitimní je i opačný výklad, že není třeba § 23 odst. 1 památkového zákona vykládat za pomoci čl. 1 Maltské konvence, ale naopak, že čl. 1 Maltské konvence je třeba vykládat pomocí § 23 odst. 1 památkového zákona. Pak vágní, nekonkrétní znění „stopy po lidstvu z minulých období“ je vyloženo, konkretizováno památkovým zákonem, tj. že jde o ta minulá období, která jsou do počátku novověku. Při MK předloženém výkladu MK, by bylo archeologickým nálezem téměř cokoliv, i budovy z první republiky, ale nejen to, i jejich související prostředí, tedy selské zahrady atd. Hlavně to, co by si určili archeologové „věc, která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka, jejíž studium umožňuje vysledovat vývoj historie lidstva a jeho vztah k přirozenému prostředí“, protože kdo je ten odborník, který by určil, která to je věc. Vypadá to na snahu o diktát archeologů nejen omezené zájmové skupině hledačů, ale téměř celé společnosti. Vágní znění Maltské konvence evidentně protistraně vyhovuje, jak je patrno z její argumentace.

Pokud výklad MK „nesměle“ naznačuje, že § 23 odst. 1 památkového zákona je neplatný právě ve vazbě na čl. 1 Maltské konvence (neboť citovaný § 23 odst. 1 památkového zákona konkretizuje období na období do počátku novověku), pak nechť ponechá tuto starost a výklad soudu, ten je k tomu určený a mimochodem ve výkladech zákona mnohem kvalifikovanější. Nicméně výklad soudu nelze nikdy předjímat a repliku k výše uvedenému oponentnímu výkladu si dovedu představit.

Podstatné z uvedeného je to, oč je usilováno, a pokud je to oficiální výklad MK, pak je otázka, co se dostane do nového památkového zákona či jeho novely.

K legislativnímu procesu ještě vytrhnu z dopovědi AU panu Malému:

“Ve vašem dopise i na vašich webových stránkách obviňujete muzea ze spolupráce s
černým trhem. K tomu vám mohu sdělit, že ArÚ Praha nemá v této chvíli v podezření žádnou
instituci, která má s námi uzavřenou smlouvu, z podílu na nelegální činnosti. „

Toto je z hledika legislativy jen marginálie, ale je až legrační argumentace, že by černý trh, resp. osoby z černého trhu, měl fungovat na základě smluv s AU.

“Na vašich webových stránkách jsem nenašla informaci, kolik má váš klub členů, počet uživatelů
detektorů je ale odhadován na deset, někdy až na dvacet tisíc. Předpokládám, že zdaleka ne
všichni jsou u vás registrováni. „

Viz moje vyjádření v minulém článku, že nebude zájem komunikovat se sdružením s poukazem na nedostatečnou tradici a masovost.

“Stejně tak bude i pro vás důležité, aby tato kauza vyvolala potřebu regulovat užívání detektorů a dát mu jasná
pravidla, tak aby bylo chráněno naše kulturní dědictví a příroda.“

Zase je patrný záměr, ale je zde vyjádřena krásně i kauzalita – příčina je jev bez něhož by následek nenastal – tedy příčina tato kauza, následek potřeba regulovat užívání detektorů. Každopádně pociťuji u protistrany i nejistotu a slabost, když má potřebu se zaštitovat ochranou přírody (ostatně soudím, že od toho je tu ministerstvo životního prostředí).

S tím koresponduje záměr deklarovaný AU na tiskové konferenci dne 10.1.2008

„• střednědobě: úprava legislativy směrem k registraci detektorů a zákazu vstupu na archeologické lokality s detektorem a se sankcemi za porušení zákona.“