DetektoRING

Konference Detektory kovů v archeologii Vysoké Mýto, 13.-14. 11. 2006
Publikováno: Středa, 23.01. 2008 - 13:57:56
Téma: Legislativa


V listopadu 2006 uskutečnilo Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě ve spolupráci s pražským Archeologickým ústavem AV ČR seminář na téma využití, ale zejména zneužívání detektorů kovů v archeologii. Cílem přirozeně nebylo – a ani nemohlo být – vyřešení tohoto aktuálního problému, hlavní smysl akce spatřovali organizátoři v otevření širší diskuse, nastínění konkrétních problémů a tříbení názorů zúčastněných. Před celkem více než padesáti účastníky z celé ČR zaznělo 11 příspěvků.


Zdeněk Jarchovský: Neinvazivní prospekce s detektory kovů.
Autor, zabývající se problematikou především z technického hlediska, podal základní přehled typů detektorů a jejich možnosti použití. Zajímavá byla zejména tabulka srovnávající parametry běžných přístrojů.

Petr Jenč: Vývoj detektorové problematiky na severu Čech v letech 2001-2006
Již delší dobu jsou v této části Čech registrovány nelegální aktivity hledačů s detektory kovů; jejich činnost je o to závažnější, že se tak mnohdy děje na územích pod zvláštním režimem ochrany. Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě tyto akce sleduje a vede jejich evidenci, předání získaných informací Policii ČR se však ukázalo jako zcela neúčinné. Mnohem efektivnější je jeví medializace problému, především v televizi. Zároveň se muzeum v České Lípě snaží vytvářet síť spolupracovníků detektory a využívat jejich síly k preventivním průzkumům.

Vladimír Peša – Wolfgang Ender: Aktuální stav detektorové problematiky v Sasku.
K většímu střetu nelegálních uživatelů detektorů se zákonem došlo v Sasku v r. 2005, kdy byl na jejich webových zveřejněn středověký depot objevený pomocí detektoru kovů. Při následné policejní akci bylo u nálezce zabaveno kromě předmětů ze samotného depotu mnoho dalších artefaktů. V současné době je situace ve Spolkové zemi Sasko řešena zákazem volného pohybu s detektory. Používat detektor mohou pouze spolupracovníci muzeí, kteří po absolvování příslušného školení v oboru archeologie získali k této činnosti oprávnění.

David Vích: Problematika průzkumu pomocí detektoru kovů v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě.
Archeologické pracoviště Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě používá detektor kovů k povrchové prospekci, a to mj. s cílem vypracovat metodiku tohoto typu průzkumu. Zjištěné artefakty jsou zaměřovány GPS a zapisovány do databáze. Archeologická obec by měla na jedné straně všemi prostředky usilovat o eliminaci činnosti těch uživatelů detektorů, kteří jednoznačně a vědomě překračují zákon, cíleně se zaměřují na artefakty s archeologickým významem a neváhají narušovat intaktní archeologické situace, na straně druhé podchytit skutečné zájemce o historii a nabídnout jim možnost spolupráce.

Filip Krásný: Detektorový průzkum lokality Mužský – Hrada v CHKO Český ráj.
Na podzim roku 2006 se v průběhu několika víkendů uskutečnil preventivní detektorový průzkum uvedené lokality organizovaný Regionálním muzeem v Mladé Boleslavi ve spolupráci s AÚ AV ČR v Praze. Předem byla vyjednána povolení od správy CHKO Český ráj a majitelů pozemků. Vzhledem k personální a technické náročnosti úkolu byl osloven nedávno vzniklý Klub hledačů historie (KHH) – sdružení uživatelů detektorů chtějících provozovat svůj koníček v intencích zákona. Spolupráce ukázala jako oboustranně výhodná, bez jejich pomoci by nebylo možné akci provést. Na cílové ploše byly rozměřeny pásy o šířce 2 m, které procházeli členové KHH a označovali místa se signály. V další vlně chodili zaměstnanci muzea, kteří signály dohledávali a artefakty s nezbytnou dokumentací vyjímali ze země. Další skupinu tvořil koordinátor celé akce spolu s dokumentátorem a měřičem, poslední skupinu pak tvořili lidé zajišťující nezbytný technický servis (přesun pásem, kontrola výkopů). Vyzvedávány byly všechny artefakty včetně recentního odpadu. Ca 1 % artefaktů tvořily metalické artefakty z pravěku či středověku, další 1 % nálezů tvořily zlomky keramiky a kamenné nástroje nacházené při výkopu kovových předmětů. Poměrně nízký počet archeologicky zajímavých nálezů svědčí o dřívějším napadání lokality nelegálními uživateli detektorů.

Kamil Smíšek – Jiří Šlajsna: Metodika a výsledky průzkumu pomocí detektorů kovů na velkomoravském hradisku Pohansko u Břeclavi v letech 2004-2005.
Ve čtyřech sledovaných polohách byl zjištěn výskyt kovových artefaktů souvisejících většinou s boji na jaře 1945 (projektily lehkých palných zbraní, především však střepiny těžkých zbraní), výjimečně artefakty související s provozem lovecké obory v 18.-19. stol. (olověné projektily). Malá část nálezů souvisí i s osídlením střední doby hradištní (raménko ostruhy, šipka, kování), a to v místech, kde v dřívějších dobách proběhla archeologická sondáž s negativním výsledkem.

Milan Vokáč – Marek Krutiš: Průzkum pomocí detektoru kovů na lokalitách jihozápadní Moravy.
Pracovníci Muzea Vysočiny v Jihlavě hojně používají detektor kovů při
a) detekování metalických artefaktů při archeologických výzkumech, což se obzvláště osvědčilo při výzkumech v městských jádrech (Jihlava – kostel sv. Jakuba, Telč – městské jádro, kostel z Vyskytné n. J.);
b) preventivní průzkum na zemědělsky obdělávané půdě;
c) průzkum montánních děl (pozůstatky dolování v okolí Jezdovic u Třeště) a zaniklých cest.

Jiří Militký: Numismatika a detektory kovů.
Na základě počtů mincí ze známých lokalit a sledování aukcí umožňuje numismatika vytvoření hrubé představy o počtech zcizených archeologických nálezů z významných lokalit. Pro archeologicky bezpříkladně ošetřenou lokalitu Němčice nad Hanou se počet zcizených mincí odhaduje na 1000-3000, pro Stradonice 2000-5000 (pouze v letech 1990-2005), přičemž dnes jsou zde mince z povrchové vrstvy ornice prakticky vytěženy. Dále se podařilo zjistit existenci neznámé lokality s výskytem keltských mincí ve středních Čechách (dosud evidováno 68 mincí). Kromě toho se objevuje řada ojedinělých mincí i depotů, jejichž informační hodnota značně utrpěla nepřesně zachycenými nálezovými okolnostmi. Pokud nález učiní poctivý hledač, tyto nálezy značně obohacují naše znalosti (např. Chebsko – depot obchodních feniků, Českolipsko – depot zlatých mincí z 5. stol.). Také numismatika dalších evropských zemí je svědkem kvantitativního i kvalitativního nárůstu numismatických nálezů, kdy v drtivé většině jsou nálezci amatéři. Patrná je snaha tyto nálezy vykoupit, nebo alespoň zdokumentovat. Stávající situace v ČR a v Čechách obzvlášť je podle autora z hlediska záchrany a registrace nových mincovních nálezů katastrofální, neřešitelná bez spolupráce se seriózními amatéry a výkupu nálezů s mimořádnou informační hodnotou státními institucemi.

Ladislav Šmejda: Průzkum hradiště Vladař u Žlutic a mohylníku Šťáhlavy–Hájek pomocí detektorů kovů
Použitá metodika a předběžné vyhodnocení. Pro představu o prostorové distribuci kovových předmětů v krajině byly uskutečněny detektorové průzkumy v lokalitách Vladař a Šťáhlavy. Použity byly 2-3 detektory a stanice GPS. Předem stanovené úseky pracovníci procházeli bez použití diskriminace, přičemž zaměřovali každý nález bez ohledu na jeho stáří, zároveň byl vytvářen i krátký popis předmětu i jeho nálezové situace. Nedílnou součástí akce se stalo i zaměření prošlých tras. Výsledná zjištění lze shrnout:
(1) Celkové množství kovových předmětů rozptýlených v krajině je velké;
(2) 95 % nálezů je železných, ostatní jsou z barevných kovů;
(3) 95 % a více veškerých kovových nálezů představuje z pohledu archeologie nezajímavou položku;
(4) většinu fragmentů není možné funkčně interpretovat ani časově zařadit;
(5) nálezy odebírané ve větším počtu představují značnou zátěž pro laboratoře i depozitář, přesto přinášejí zajímavé informace pro rekonstrukci minulých událostí v dané lokalitě.

Pavel Stabrava – Ondrej Šedo: Hradiště u osady Víno v českém Slezsku – průzkum s použitím detektoru kovů.

Hradiště Víno u Slezských Rudoltic se stalo v důsledku ničení archeologických situací předmětem detektorového průzkumu. Dřívější rekognoskací a malými sondami se nepodařilo objevit žádné objekty ani kulturní vrstvu, z celého prostoru pak pochází nevelký, ale archaický soubor raně středověké keramiky. Systematickým využitím detektorů se podařilo získat soubor raně středověkých kovových předmětů významných pro datování lokality, ojediněle i předmět pravěkého stáří.
Tomáš Mořkovský – Ondrej Šedo – Zdeněk Tvrdý: Využití detektorové prospekce při archeologickém výzkumu pohřebiště v Divákách. Součástí povinné praxe studentů antropologie Masarykovy univerzity je i účast na archeologických výzkumech pravěkých a raně středověkých pohřebišť. Nedílnou součástí výzkumu se stalo i využívaní detektoru kovů. Osvědčilo se zejména pro přesnou lokalizaci artefaktů v hrobě, minimalizaci ztrát kovových předmětů při výzkumu a možnost dohledávání případných ztracených předmětů ve výhozu.
V diskusi na konci přednáškového bloku (i následně v kuloárech) se účastníci konference vesměs shodovali v některých bodech:
(1) Je nezbytné, aby detektory co nejvíce využívali sami archeologové. V některých případech je možno použít tuto metodu pouze k detekování metalických artefaktů, jejich vyjmutí musí být provedeno metodami regulérního odkryvu. Takový výzkum je v mnoha případech možno, vzhledem k míře ohrožení ze strany nelegálních uživatelů detektorů, za současné situace považovat za záchranný.
(2) Je třeba iniciovat vznik archeologických projektů zaměřených na výzkum pomocí detektorů kovů, zajištění finančního a personálního krytí těchto akcí. Záchrana metalických artefaktů, a především informací s nimi spojených, je jedním z hlavních úkolů archeologie příštích desetiletí.
(3) Mezi širokou veřejností je třeba identifikovat vážné a spolehlivé zájemce o záchranu archeologického dědictví a navázat s nimi spolupráci, ať již s použitím detektorů (pak zajistit jejich informovanost o odborném vyjímaní předmětů a evidování nálezových okolností), nebo nikoliv (např. střežení lokalit). Pokud se nám to nepodaří, budeme svědky (jako se to děje dnes), že k ničení archeologického dědictví dochází za lhostejného přihlížení veřejnosti a mnohdy dokonce s její podporou.
(4) Je nejvyšší čas iniciovat legislativní změny.
(5) Bylo by vhodné dosáhnout konsensu, kdy a za jakých okolností zveřejňovat výsledky archeologických výzkumů lokalit, u nichž je reálné nebezpečí zásahu ze strany nelegálních uživatelů detektorů kovů. Vhodnost publikace by se měla zvažovat i u čerstvých nálezů pocházejících z nelegální činnosti.
(6) Bylo by užitečné vytvořit databázi nelegálních nálezů (s pochycením maxima dostupných informací) a napadených archeologických lokalit.
(7) Přestože spolupráce s Policií ČR v dané problematice silně vázne, mj. pro důkazní obtížnost a pro fakt, že se tento druh kriminální činnosti jeví široké veřejnosti i policistům jako málo nebezpečný, stojí za to podávat v případě zjištění nelegálních aktivit trestní oznámení. Pokud začne problém existovat i „statisticky“, lze očekávat změnu přístupu policie.
( Bylo by třeba zamezit zemědělskému obdělávání - a tím i opakovanému vykrádání povrchové vrstvy - nejvýznamnějších archeologických lokalit. Překážkou jsou majetkoprávní poměry.


Zdroj: Internet





Tento článek si můžete přečíst na webu DetektoRING
http://detektory.hantec.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://detektory.hantec.cz/clanky/konference-detektory-kovu-v-archeologii-vysoke-myto-13-14-11-2006-142.html
Magic SEO URL - Optimalizace pro vyhledávače
Poznejte další produkty Magic SEO URL
osCommerce SEO | phpBB SEO | phpBB3 SEO | ZenCart SEO