Hlavní nabídka
· Domů
· Ankety
· Archiv článků
· Často kladené otázky
· Diskuze a Inzerce
· Encyklopedie
· Napište článek
· Praktické odkazy
· Připomínky
· Seznam uživatelů
· Soubory ke stažení
· Soukromé vzkazy
· Statistiky webu
· Témata článků
· Top 10
· Váš účet
· Vyhledávání
Kdo je přihlášen ?
Stránky prohlíží 877 anonymních a 2 registrovaných uživatelů.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
Webhosting

Provozováno na síti WEBSTEP

Celkem návštěv od spuštění webu

TOPlist

Vše za odvoz
Věnujte vše co už nepotřebujete někomu jinému "Za odvoz"

Možné právní úpravy týkající se hledání s detektory II.

Přijal: mcmlxxx - Wednesday, 23.01. 2008 - 13:04:20
Téma: Legislativa

Neznámý autor opět zaslal zajímavé materiály na redakční schránku, tak se s Vámi o ně rád podělím. Čtení je to dlouhé, rozhodně však ne nezajímavé.

Dobrý den,

jsem mile překvapen zájmem o moje vyjádření k legislativní stránce hledání, které jste zveřejnil.

Podle vyjádření ministra kultury by měl být připraven věcný záměr nového památkového zákona. Věcný záměr zákona bude předložen do vlády, ta jej schválí (pokud jej schválí) a podle takto schváleného věcného záměru zpracuje ministerstvo kultury návrh zákona, který předloží do připomínkového řízení. Připomínky vypořádá, předloží návrh do vlády, ta jej po schválení předkládá do Parlamentu. Při obvyklém běhu, pokud má být zákon předložen příští rok v březnu do vlády, teď je klíčové období, kdy lze ještě něco ovlivnit. Odhaduji, že kdyby nenastaly nějaké velké komplikace, tak by zákon mohl nabýt účinnosti od 1.1.2010. Není možná ani vyloučeno, že zákon v tomto volebním období vůbec nevyjde, viz programové prohlášení vlády v příloze, že vláda „připraví“ (resp. zahájí přípravu) nový památkový zákon.

V příloze jsem vytáhl ty části rozhovorů s ministrem kultury, kde hovoří o novém památkovém zákonu. K tomu jsem připojil i návrh novely památkového zákona, který probíhal v připomínkovém řízení na podzim 2007, včetně důvodové zprávy a vyjádření „památkářů“. V poměru k věcného záměru nového památkového zákona a uvedené přiložené novely si nejsem jist, jaký je přesně jejich vztah, tipoval bych, že novela se realizovat nebude, ale bude zahrnuta do nového památkového zákona. Jistě si povšimnete, že v novele není zmínka o nějaké „registraci“ či povolení k držení či používání detektorů a zároveň v důvodové zprávě textu, že „návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána (poznámka autora tedy i Maltskou konvencí) a akty práva Evropské unie se na navrhovanou právní úpravu nevztahují“. To je v souladu s mými závěry z minulého příspěvku, že není povinností státu zakotvovat výslovnou úpravu ohledně detektorů. Dále stojí za zmínku odkaz na to, že „památkáři“ nemají ve společnosti respekt, neboť jsou vnímáni jako omezující prvek vůči vlastníkům atd. Velice podstatná je však i koncepce novely, kterou nepřímo potvrdil i pan ministr, tj. je snaha přenést některé pravomoci z ministerstva kultury na orgány samosprávy (kraje, obce s rozšířenou působností) a viz téměř hysterickou reakci „památkářů“ v připomínkovém řízení, když nechtějí ztratit své kompetence a pravomoci. Zdá se tedy, že toto je trend, který by mohl být zahrnut i do nového památkového zákona, pokud se půjde cestou nového zákona a nikoliv jen jeho novelizace. Je určitě pozitivní, že provozovatel tohoto webu učinil dotaz na MK podle zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť získá informaci přesnou, zda půjde jen o novelu nebo o celý nový zákon.

Velmi zásadní je však v novele pro hledače jedna věc. Do přílohy jsem dal současnou úpravu sankcí, které by mohly na tuto zájmovou skupinu dopadat – ukládá je obec s rozšířenou působností do výše 10 tis. Kč za výkopové práce na území s archeologickými nálezy a dále za porušení jiných povinností dle památkového zákona (parafrázuji, přesné znění viz v příloze) a krajský úřad do výše 50 tis. za nesplnění ohlašovací povinnosti. Novelou se má horní hranice zvýšit v prvním případě na 2 miliony a v druhém případě na 4 miliony. Pak opravdu není třeba registrovat majitele detektorů a výklad ohledně novověku (pokud ovšem v novém zákoně tato definice archeologického nálezu zůstane) má obrovský význam. Domnívám se, že tento trend zvýšení pokuty zůstane, byť proti němu budou bojovat všichni odpůrci stojící na téže straně jako obec hledačů – tj. architekti, obce a města, vlastníci včetně církví, investoři atd.

Nový památkový zákon naprosto nepochybně bude předmětem ostrých střetů a velikých tlaků. Připojil jsem do přílohy ukázku ze stavebního zákona ohledně územního plánování. Obce samozřejmě nemohou mít třeba zájem, aby např. většina jejich extravilánu byla archeologickým nalezištěm, protože by tam pak nemohly podnikat nic nebo jen s obrovskými obtížemi. Přesunem části kompetencí a pravomocí do rukou samosprávných orgánů (krajů, obcí) by se leccos řešilo. Každopádně na obrovské výši pokut nemohou mít zájem vlastníci památkových objektů, ani obce, zejména ne investoři, stavební firmy atd. „Chleba se láme“ zrovna teď a určitě by bylo dobré nezůstat v pasivitě, i za cenu „připojení“ se k některé z vlivných skupin, které se na ministerstvo či do připomínkového řízení dostanou.

K tomu ještě informaci, že ministr kultury svým příkazem č. 34 z 15. října 2007 zřídil pracovní tým pro zajištění úkolů spojených se zpracováním nového památkového zákona. Vedoucím týmu je náměstek ministra JUDr. František Mikeš, tajemnicí týmu, která zajišťuje organizační a jiné záležitosti, je Mgr. Markéta Šobrová, členy týmu jsou za ministerstvo např. JUDr. Karmazín, Mgr. Zídek, Mgr. Klusoň a další, dále jsou v týmu osoby z externích pracovišť.

K diskusi, zda se sdružit i ve vazbě na případnou participaci na tvorbě zákona, jsem do přílohy přiložil ukázku, jako to mají upraveno rybáři. Je faktem, že zřídit sdružení podle zák. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, je velmi jednoduché a rychlé. Každopádně bych si dovolil na základě svých mnohaletých zkušeností s legislativním procesem v tomto případě pochybovat, že by stát svěřil v zákoně nějaké své pravomoci tomuto novému sdružení, neboť u něj chybí masovost i tradice a srovnávat se s advokátní komorou či jinou podobnou samosprávní korporací mi připadá nepatřičné. Ani účast tohoto nově vzniklého sdružení v legislativním procesu nepovažuji za příliš pravděpodobnou, ale nechci nikoho od vzniku sdružení odrazovat. Za ideální k účasti na legislativním procesu bych považoval, kdyby za tímto účelem a jen pro tuto dobu, dokázali všichni, kdo mají k hledání nějaký pozitivní vztah, např. provozovatelé webů, vydavatelé časopisů, ale hlavně zástupci výrobců a prodejci v ČR (pokud je 10 tis. hledačů a průměrná cena detektoru je mým možná mylným odhadem 12 tis. Kč, pak s prodaly detektory za 120 mil Kč, zaplatily se daně atd.), stávající občanské sdružení, zapomenout na momentální spory, dokonce i konkurenční boj a dohodnout se, např. na nějakém zástupci nebo skupině zástupců, která osloví např. ministerstvo, nebo Svaz měst a obcí ČR (které je připomínkovým místem) a bude (budou) moci říci „my zastupujeme hledačkou obec, ale i výrobce ze světa a prodejce v ČR“. Nevím, zda je tato domluva možná, ale píši o svých zkušenostech z legislativního procesu s úmyslem poradit, jak nejlépe „ohlídat“ zájmy této zájmové skupiny lidí.

K názoru z diskuse na internetu, že si přinejhorším udělají hledači desetibodový testík – samozřejmě předem nelze vyloučit nic. Ale kolik by činil správní poplatek za povolení - 100 Kč, nebo 5 tis. Kč, nebo 10 tis., či jinou sumu? A nebyla by zkouška písemná, ústní a praktická? A kdo by sestavoval otázky? Úředník na krajském úřadě? Nebo nějaký odborník – archeolog? Byly by otázky lehké, aby mohl s detektorem hledat každý? A co děti? A nebylo by třeba poznat v části praktické, jestli ornament na nálezu pochází z kultury milavečské či knovízské? Za mnohem lepší považuji žádné povolení do zákona neinkorporovat, šanci k tomu vidím jako reálnou.

K nadhozené otázce novověku. V právních předpisech jsou o něm zmínky jen sporadické, většinou v souvislosti s učebními osnovami a také judikatura jej jen cituje, ale nedefinuje. V praxi, pokud by probíhalo správní řízení a byla někomu uložena pokuta, má možnost se dnes odvolat proti správnímu rozhodnutí k soudu. Teoreticky již ve správním řízení, ale prakticky spíše u soudu, pokud není termín, zde novověku a jeho počátku, v zákoně definován a nejde o tzv. „notorietu“ (věc notoricky známou, což si nejsem jist, zda není zrovna náš případ), pak soud určí znalce a položí mu otázku či otázky a znalec odpoví - co je novověk, kdy začíná. Otázka, zda archeologický nález je do začátku novověku nebo do jeho konce, je však otázka právní, kterou si soud odpoví sám. Z letitých zkušeností se soudní praxí v našem případě předpokládám, že by soud dovodil podle obecných zásad počítání času, že jde o počátek novověku, resp. do začátku novověku.

Ještě technickou připomínku – pokud jde o přílohu, tj. texty předpisů atd., kurzívou a podtržením jsem zdůraznil to nejpodstatnější, co se bezprostředně týká hledačů, hodně významné jsem ještě vyznačil tučně.

Pokud budete chtít tento e mail, či jeho část, přílohu či její část zveřejnit, nemám námitek.

Přeji jen vše dobré Vám i celé hledačské obci.

Přílohy a citace předpisů:

  • Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství
  • § 8

    Výkon rybářského práva

    (1) Místně příslušný správní orgán přenechá výkon rybářského práva v rybářských revírech organizačním složkám rybářského svazu, profesionálním rybářským organizacím, Lesům České republiky a v revírech, které jsou na pozemcích spravovaných orgány vojenské správy, organizacím v působnosti Ministerstva obrany. Rybářské právo obdrží také fyzické nebo právnické osoby působící v České republice, jsou-li vlastníky vodohospodářského díla (např. tůně, nádrže, rybníka), dále jezer, propadlin a podobně, pokud o ně požádají.

  • Úprava č. 3013/98 – 2020 Ministerstva zemědělství o výkonu rybářského práva
  • Kvalifikace pro získání rybářského lístku

    Osoby mající zájem o výkon rybářského práva (sportovní rybolov, lov ryb na udici), musí mít alespoň základní znalosti o rybářství a z rybářského práva. Důvodem je, aby se nedopouštěly přestupků proti zákonu o rybářství a jeho prováděcím předpisům, a dále zákonům o ochraně přírody a krajiny a týrání zvířat. Protože absolutní většina těchto osob je organizována v rámci Českého rybářského svazu a z něj vzniklých - vyštěpených subjektů, byl Český rybářský svaz pokynem z 16. IX. 1995 pověřen zajišťováním základní odborné kvalifikace pro zájemce o sportovní rybolov. Jde opět o analogii znalostí pro kvalifikaci nutnou pro získání loveckého lístku. Obecní úřad může vydat prvý rybářský lístek pouze na základě předložení dokladu o této kvalifikaci.

    Subjekty hospodařící na rybářských revírech dle § 8 zákona č. 102/1963 Sb. , o rybářství

    Toto ustanovení taxativně vymezuje subjekty, které mohou hospodařit na rybářských revírech. Jsou jimi organizační složky Českého rybářského svazu a z něj vzniklých - vyštěpených subjektů, organizace státního rybářství, organizace lesů České republiky, vojenské lesy a statky a jiné státní organizace v odvětví rybářství. Protože zákon neumožňuje plný výkon vlastnických práv, dohodlo MZe ČR s Radou ČRS následující postup na přechodnou dobu platnosti zákona. Subjekt, mající ve vlastnictví vodní nádrž či rybník nezpůsobilý k řádnému rybníkářskému hospodaření ve smyslu odst. 2 § 6 zákona č. 102/1963 Sb. , o rybářství, může mít po dohodě s organizační složkou ČRS vytvořen rybářský revír, psaný na příslušnou organizační složku ČRS. Vlastní hospodaření na revíru se dále řídí zákonem o rybářství a jeho prováděcí vyhláškou.

     

     

     

  • Zákon č. 20/1987 Sb. , o státní památkové péči
  • § 23b

    Plány území s archeologickými nálezy

    (1) Kraj může vydat v dohodě s ministerstvem kultury nařízením kraje plán území s archeologickými nálezy v kraji nebo ve vymezené části kraje, ve kterém se vyznačí území, na nichž se vyskytují nebo se mohou odůvodněně vyskytovat archeologické nálezy, a který slouží pro zabezpečení archeologického dědictví 17a) a jako podklad pro plnění oznamovací povinnosti stavebníka podle § 22 odst. 2.

    (2) Plán území s archeologickými nálezy lze vydat na dobu nejdéle 20 let.

    (3) Plán území s archeologickými nálezy lze změnit, pokud se významně změnily vědecké poznatky o archeologických nálezech a jejich výskytu v území. Pro vydání změny plánu území s archeologickými nálezy se použije odstavec 1 obdobně.

    (4) Archeologický ústav a odborná organizace státní památkové péče poskytují kraji na požádání bezplatně potřebnou odbornou pomoc a odborné podklady, údaje a informace nezbytné pro vydání plánu území s archeologickými nálezy.

    (5) Náležitosti a obsah plánu území s archeologickými nálezy stanoví ministerstvo kultury prováděcím právním předpisem.

    ____________________

    17a) Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná) vyhlášená pod č. 99/2000 Sb. m. s.

     

  • 187/2007 Sb. VYHLÁŠKA
  • ze dne 10. července 2007,

    kterou se stanoví obsah a náležitosti plánu území s archeologickými nálezy

    Ministerstvo kultury stanoví podle § 45 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. , o státní památkové péči, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb. , k provedení § 23b odst. 5 tohoto zákona:

    § 1

    (1) Plán území s archeologickými nálezy (dále jen "plán") obsahuje textovou a grafickou část.

    (2) Textová část plánu obsahuje slovní vymezení hranice území s archeologickými nálezy. Hranici jednoho území s archeologickými nálezy tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Tato hranice se vyznačí i v grafické části plánu.

    (3) Grafická část plánu obsahuje výkresy, které se zpracovávají nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy, popřípadě ve zvlášť odůvodněných případech v měřítku 1 : 5 000, a vydávají se v měřítku 1 : 50 000, 1 : 10 000 nebo 1 : 5 000, popřípadě v měřítku katastrální mapy.

    (4) Ve výkresech podle odstavce 3 se vyznačí:

    a) hranice památkové rezervace, pokud nejsou zahrnuty v území podle písmene d),

    b) hranice památkové zóny, pokud nejsou zahrnuty v území podle písmene d),

    c) hranice pozemků, které jsou kulturní památkou nebo národní kulturní památkou, pokud nejsou zahrnuty v územích podle písmene a), b) nebo d),

    d) hranice území, na nichž se vyskytují nebo se mohou odůvodněně vyskytovat archeologické nálezy,

    e) nemovité kulturní památky a nemovité národní kulturní památky, které jsou archeologickými nálezy.

    § 2

    V nařízení kraje, kterým se vydává plán, se vždy uvede, zda se vztahuje na území celého kraje nebo pouze na jeho část. Pokud se vztahuje pouze na jeho část, uvede se výčet okresů, případně obcí nebo katastrálních území, na které se nařízení kraje vztahuje.

  • Zákon č. 183/2006 Sb. (stavební zákon)
  • § 18

    Cíle územního plánování

    (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

    (2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.

    (3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

    (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.

    (5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra.

    (6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.

     

  • Prohlášení vlády trojkoalice premiéra Mirka Topolánka
  •  

    Vláda bude věnovat zvýšenou pozornost památkové péči a péči o kulturní dědictví. Zahájí přípravu nového památkového zákona, který zajistí účinný a transparentní výkon státní památkové péče a její zefektivnění zejména rozsáhlým využitím komunikačních a informačních technologií.

  • Zákon č. 20/1987 Sb. , o státní památkové péči
  • Přestupky

    § 39

    (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může uložit pokutu až do výše 10 000 Kčs lze uložit fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že

    f) provádí neoprávněné výkopy na území s archeologickými nálezy,

    j) porušuje jiné povinnosti stanovené tímto zákonem.

    (2) Krajský úřad může uložit pokutu až do výše 50 000 Kčs fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že

    d) přemístí národní kulturní památku bez předchozího souhlasu ministerstva kultury,

    e) zapůjčí do zahraničí nebo se pokusí do zahraničí vyvézt nebo vyveze kulturní památku bez předchozího souhlasu ministerstva kultury, zapůjčí do zahraničí nebo se pokusí do zahraničí vyvézt nebo vyveze národní kulturní památku bez předchozího souhlasu vlády České republiky,

    g) nesplní oznamovací povinnost stanovenou v § 21a odst. 2, § 22 odst. 2, § 23 odst. 2 tohoto zákona.

    § 40

    Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy. 24)

    § 41

    (1) Pokutu vybírá a vymáhá orgán státní památkové péče, který ji uložil.

    (2) Pokuta uložená a vybraná obecním úřadem obce s rozšířenou působností je příjmem obce s rozšířenou působností. Pokuta uložená a vybraná krajským úřadem je příjmem kraje.

  • Rozhovory s ministrem kultury
    1. OTÁZKA (Julie Šulcová)
      Dobrý den, pane ministře, péče státu o kulturní hodnoty je i evropský fenomén. Stávající zákon o PP není dokonalý, ale dává nástroje k péči o památkový fond, ale vymahatelnost při neplnění a naopak kompenzace při dodržování jsou téměř nulové.Změna formy financování činností vyplývajících ze zákona také není systémová - finance v programech jsou mimořádnými příspěvky. Informace z MK jsou spíše dílčí. Jaký systém a koncepční kroky jsou v resortu připravovány ke zlepšení situace??
    2. ODPOVĚĎ (03.07.2007 14:02)
      Mám pro vás jednoduchou odpověď: do konce letošního roku bude hotova koncepce památkové péče a návrh věcného záměru nového památkového zákona. V příštím roce zpracujeme paragrafové znění a v roce 2009 bude zákon předložen ke schválení.

      Vážení čtenáři, děkuji za Váš zájem o kulturní dění v naší zemi. Někdy příště se těším na shledanou.

      Váš

      Václav Jehlička

    3. V resortu chybí řada legislativních norem – památkový zákon, zákon o kinematografii, audiovizuální zákon. Co považujete v danou chvíli za prioritu?
    4. Nelze konstatovat, že v resortu chybí tyto tři vyjmenované zákony. Památkový zákon i audiovizuální zákon platí, navíc platí zákon o Státním fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie. Nicméně s podobou těchto norem nejsem spokojen a ministerstvo kultury připravuje jejich nahrazení novými zákony.

      Z vládou schváleného Plánu legislativních prací vlády na rok 2007 (respektive Výhledu legislativních prací vlády na roky 2008 až 2010) vyplývá pro Ministerstvo kultury úkol předložit vládě do října 2007 nový zákon o kinematografii (jenž v sobě zřejmě bude zahrnovat i materii stávajícího audiovizuálního zákona, který se následně zruší), v březnu 2008 věcný záměr nového památkového zákona a v březnu 2009 nový památkový zákon v paragrafovém znění. Prioritou jsou všechny tyto předpisy. Ve výsledku se tedy bude jednat o dva zákony – památkový zákon a zákon o kinematografii

    5. Jaká je vaše představa (vize) reformy státní památkové péče v souvislosti s přípravou nového památkového zákona? Jestliže stát deklaruje svoji potřebu chránit kulturní památky dočkáme se například státního památkového úřadu?

      V současné době probíhají intenzívní práce na přípravě nové koncepce nakládání s památkovým fondem na období 2008-2014 a textu návrhu věcného záměru nového památkového zákona. Pečlivě vyhodnocujeme podklady, které jsme k oběma těmto dokumentům obdrželi. Dnes proto není ještě možno hovořit o konkrétních řešeních. Jsem ale přesvědčen, že nový zákon o památkách nevykročí ze základního konceptu správy věcí veřejných, který nastolila reforma veřejné správy. Územní samosprávy mají velký zájem pečovat o svěřená území jako o celek, t.j. nést spoluodpovědnost i za památkový fond.


  • Text návrhu novely památkového zákona včetně důvodové zprávy, který proběhl připomínkovým řízením na podzim 2007
  •  

    III.

    Návrh

    ZÁKON

    ze dne .........................2008,

    kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

    Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

    Čl. I

    Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 240/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb. a zákona č. 158/2007 Sb., se mění takto:

    1. V § 3 se na konci odstavce 4 doplňuje věta “Jde-li o věc, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, ministerstvo kultury vyrozumí o prohlášení této věci za kulturní památku též příslušný katastrální úřad k provedení záznamu do katastru nemovitostí.”.
    2. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní:

    Ҥ 6a

    Plány ochrany památkových rezervací a památkových zón

    1. Krajský úřad může po projednání s ministerstvem kultury jako dotčeným orgánem vydat opatření obecné povahy o ochraně památkové rezervace nebo památkové zóny nebo jejich částí (dále jen “plán ochrany”), ve kterém se souhrnně vyznačí kulturně historické hodnoty památkové rezervace nebo památkové zóny a stanoví se podmínky k jejich zabezpečení z hlediska státní památkové péče, a ve kterém lze určit, u jakých nemovitostí, nejsou-li kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci nebo památkové zóně, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně výsadby a kácení dřevin na veřejných prostranstvích (dále jen “úprava dřevin”), je vyloučena povinnost vlastníka (správce, uživatele) vyžádat si předem závazné stanovisko podle § 14 odst. 2.
    2. Plán ochrany lze vydat na dobu nejdéle 10 let.
    3. Plán ochrany lze změnit, pokud se významně změnily kulturně historické hodnoty daného území nebo podmínky k jejich zabezpečení z hlediska státní památkové péče. Pro vydání změny plánu ochrany se použije odstavec 1 obdobně.
    4. Odborná organizace státní památkové péče poskytuje krajskému úřadu na požádání bezplatně odborné podklady, údaje a informace nezbytné pro vydání plánu ochrany.
    5. Náležitosti a obsah plánu ochrany stanoví ministerstvo kultury prováděcím právním předpisem.”.

    1. V § 7 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušuje.
    2. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.

    3. V § 10 odst. 1 se slova “orgán kraje v přenesené působnosti” nahrazují slovy “krajský úřad”.
    4. V § 12 odst. 1 se za slovo “působností” vkládají slova “ , jde-li o národní kulturní památku krajskému úřadu,”.
    5. V § 15 odst. 1 větě první se slova “Ministerstvo kultury” nahrazují slovy “krajský úřad” a věta druhá se zrušuje.
    6. V § 15 odst. 2 se slova “národní výbor” nahrazují slovy “krajský úřad”.
    7. V § 17 se na konci odstavce 3 doplňuje věta “Povinnost vyžádat si závazné stanovisko podle § 14 odst. 2 je vyloučena, jde-li o stavbu, změnu stavby, udržovací práce, umístění nebo odstranění zařízení, jejichž provedením se nezasahuje žádným způsobem do vnějšího vzhledu nemovitosti v tomto ochranném pásmu, která není kulturní památkou.”.
    8. V § 18 odst. 1 se slova “ministerstva kultury” nahrazují slovy “krajského úřadu po vyjádření odborné organizace státní památkové péče”.
    9. V § 18 odst. 3 se slovo “Orgán” nahrazuje slovy “Krajský úřad”.
    10. V § 20 odst. 1 se slova “ , a jde-li o národní kulturní památku, jen s předchozím souhlasem vlády České republiky” zrušují.
    11. V § 23 se odstavec 5 zrušuje.
    12. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.

    13. V § 26 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
    14. “d) je dotčeným orgánem k projednání návrhu opatření obecné povahy podle § 6a,”.

      Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena e) až k).

    15. V § 35 odst. 1 úvodní části ustanovení se částka “100 000 Kčs” nahrazuje částkou “2 000 000 Kč”.
    16. V § 35 odst. 1 písm. f) se slova “ministerstva kultury” nahrazují slovy “krajského úřadu”.
    17. V § 35 odst. 2 úvodní části ustanovení se částka “500 000 Kčs” nahrazuje částkou “4 000 000 Kč”.
    18. V § 35 odst. 2 písm. b) se slova “orgánu kraje v přenesené působnosti” nahrazují slovy “krajského úřadu”.
    19. V § 35 odst. 2 písm. d) se slova “ministerstva kultury” nahrazují slovy “krajského úřadu” a slova “bez předchozího souhlasu krajského úřadu” se zrušují.
    20. V § 35 odst. 2 písm. e) se slova “ , zapůjčí do zahraničí nebo se pokusí do zahraničí vyvézt nebo vyveze národní kulturní památku bez předchozího souhlasu vlády České republiky” zrušují.
    21. V § 39 odst. 1 úvodní části ustanovení se částka “10 000 Kčs” nahrazuje částkou “2 000 000 Kč”.
    22. V § 39 odst. 2 úvodní části ustanovení se částka “50 000 Kčs” nahrazuje částkou “4 000 000 Kč”.
    23. V § 39 odst. 2 písm. b) se slova “orgánu kraje v přenesené působnosti” nahrazují slovy “krajského úřadu”.
    24. V § 39 odst. 2 písmeno c) zní:
    25. “c) přemístí nemovitou kulturní památku nebo národní kulturní památku, nebo trvale přemístí movitou kulturní památku z veřejně přístupného místa bez předchozího souhlasu krajského úřadu,”.

    26. V § 39 odst. 2 se písmeno d) zrušuje.
    27. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena d) až f).

    28. V § 39 odst. 2 písm. d) se slova “ , zapůjčí do zahraničí nebo se pokusí do zahraničí vyvézt nebo vyveze národní kulturní památku bez předchozího souhlasu vlády České republiky” zrušují.
    29. V § 44a se dosavadní text označuje jako odstavec 3 a vkládají se nové odstavce 1 a 2, které znějí:
    30. “(1) Ve správních  řízeních vedených podle tohoto zákona lze listinu prokazující vlastnictví věci nahradit čestným prohlášením, nejde-li o věc, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí.

      (2) Ve správních řízeních vedených podle tohoto zákona týkajících se movité kulturní památky, která je příslušenstvím nemovité kulturní památky, je místní příslušnost orgánu státní památkové péče určena místem, kde se nachází nemovitá kulturní památka.”.

    31. V § 45 odst. 1 se za slova “§ 3 odst. 6” vkládají slova “ , § 6a odst. 5” a slova “§ 7 odst. 6” se nahrazují slovy “§ 7 odst. 5”.

     

    Čl. II

    Přechodné ustanovení

    Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li rozhodnutí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušeno a vráceno k novému projednání správnímu orgánu, postupuje se podle dosavadních právních předpisů.

    Čl. III

    Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2008.

    Důvodová zpráva

     

    Obecná část

    Zhodnocení platného právního stavu

    Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, se předkládá v souladu s Plánem legislativních prací vlády na zbývající část roku 2007.

    Systém státní památkové péče upravuje zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 240/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb. a zákona č. 158/2007 Sb. (dále jen “památkový zákon”) a dále prováděcí vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Památkový zákon stanoví podmínky pro zachování a vhodné využití kulturních památek, včetně péče o památkově chráněná území - památkové rezervace a památkové zóny a jejich ochranná pásma, a to zejména po hmotněprávní stránce; na něj navazují obecně závazné právní předpisy, kterými se prohlašují jednotlivé národní kulturní památky, památkové rezervace a památkové zóny. Obecný rámec pro vydávání plánů území s archeologickými nálezy kraji upravuje vyhláška č. 187/2007 Sb., kterou se stanoví obsah a náležitosti plánu území s archeologickými nálezy. Procesněprávní stránku pak upravuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

    Památkový zákon tedy upravuje práva a povinnosti vlastníků kulturních památek a vlastníků nemovitostí nacházejících se v památkově chráněných územích, správních orgánů na úseku státní památkové péče a odborné organizace státní památkové péče, kterou je státní příspěvková organizace Národní památkový ústav, včetně příslušných sankcí za porušení stanovených povinností.

    Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

    Předmět navrhované novely památkového zákona lze shrnout do několika okruhů, a sice: přesun některých kompetencí z Ministerstva kultury na krajský úřad, zvýšení sankcí za porušení povinností podle památkového zákona, upřesnění některých procesních otázek a zohlednění poznatků z dosavadní aplikační praxe, včetně zavedení nového institutu plánů ochrany památkových rezervací a památkových zón. Navrhovaná právní úprava vychází z pokračujícího záměru minimalizace administrativní zátěže občanů a současně z přiblížení orgánů, které rozhodují v jednotlivých typech správních řízení, účastníkům těchto řízení.

    Přesun rozhodovací pravomoci se týká kategorie národních kulturních památek, pro něž je v platném znění památkového zákona založena obecná působnost krajského úřadu, přičemž předložený návrh novely odstraňuje dosavadní výjimky. Tím bude dosaženo zejména pružnějšího výkonu této správní agendy a výhodou bude i skutečnost, že o opravných prostředcích bude rozhodovat Ministerstvo kultury a nikoliv ministr kultury na základě doporučení rozkladové komise jako dosud.

    Další úpravy se týkají režimu vymezování ochranných pásem nemovitých národních kulturních památek, památkových rezervací, památkových zón nebo jejich prostředí. Změna dosavadní úpravy navazuje na změny provedené v rámci zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění, a sice v jeho rámci novely památkového zákona (část první).

    Zavádí se nový institut – plány ochrany památkových rezervací a památkových zón. Umožní lepší péči o památkové rezervace a památkové zóny, posílí předvídatelnost správních aktů orgánů státní památkové péče a umožní odbourat vyjadřování orgánů státní památkové péče k zásahům, které v konkrétní památkové rezervaci nebo památkové zóně nemohou narušit její hodnoty, čímž dojde ke snížení administrativní zátěže občanů.

    Zvýšením postihů za porušování památkového zákona se odstraňuje stávající neuspokojivý stav, kdy byla horní hranice pokut mnohdy zcela neúměrná škodám na chráněných kulturně historických hodnotách, což je nezbytným předpokladem dosažení lepší disciplíny při ochraně kulturního dědictví.

    Ostatní navrhované úpravy souvisejí s výše uvedenými změnami a pouze je technicky promítají v nezbytném rozsahu v dotčených ustanoveních.

     

    Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

    Návrh zákona byl zařazen do Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2007 na základě úkolu vyplývajícího z usnesení vlády ze dne 22. listopadu 2006 č. 1325 k Souhrnné analýze působností vykonávaných orgány územních samosprávných celků.

     

    Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

    Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

    Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a její slučitelnosti s akty práva Evropské unie

    Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a akty práva Evropské unie se na navrhovanou právní úpravu nevztahují.

    Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady a dopady na životní prostředí

    Na vytvoření plánů ochrany se bude podílet Národní památkový ústav, který je povinen bezplatně krajskému úřadu poskytnout odbornou pomoc a odborné podklady, údaje a informace nezbytné pro vydání plánu ochrany. Při poskytování součinnosti a dat bude Národní památkový ústav vycházet z dat a údajů již existujících.

    Národní památkový ústav podle § 7 památkového zákona vede Ústřední seznam kulturních památek České republiky a je také poskytovatelem údajů podle § 27 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. za úsek státní památkové péče. Zároveň dokončuje v rámci programového projektu reidentifikaci nemovitého památkového fondu a v rámci výzkumného záměru se zabývá i reidentifikací památkově chráněných území. Má tudíž k dispozici dostatečné podklady (včetně mapových) k nemovitým kulturním památkám, nemovitým národním kulturním památkám,  památkovým rezervacím a zónám.

    Vyjma pořizování plánů ochrany předkládaná novela nepředpokládá vznik nových správních činností, které by si vyžádaly nároky na výdaje ze státního rozpočtu. Navrhovanými úpravami je snižována administrativní zátěž v otázkách nutnosti vyžádat si závazné stanovisko podle § 14 odst. 2 památkového zákona, odstranění nehospodárné administrativy v řízeních, které se dotýkají obnovy movitých kulturních památek, které jsou příslušenstvím nemovitých kulturních památek.

    Předkládaná úprava nezavádí nová omezení, přibližuje orgány, které rozhodují v jednotlivých stávajících správních řízeních, účastníkům řízení a současně v několika oblastech předpokládá zúžení povinnosti vyžádat si rozhodnutí či závazné stanovisko orgánů státní památkové péče. Nepředstavuje proto nárůst finanční a jiné zátěže na podnikatelské prostředí České republiky, ale naopak tuto zátěž oproti stávající úpravě snižuje.

    Navrhovaná úprava nemá dopad na životní prostředí ani nevyvolá žádné sociální dopady.

     

    Zvláštní část

    K bodu 1

    V souladu s usnesením vlády ze dne 22. listopadu 2006 č. 1325 se navrhuje, aby o každém prohlášení věci za kulturní památku, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, jakož i o zrušení prohlášení, vyrozumělo příslušný katastrální úřad namísto odborné organizace státní památkové péče Ministerstvo kultury, protože právní účinky spojené s prohlášením věci za kulturní památku nastávají nabytím právní moci příslušného správního rozhodnutí, nikoli až zápisem do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky, který vede odborná organizace státní památkové péče – Národní památkový ústav.

     

    K bodu 2

    Podle tohoto ustanovení lze vydat plány ochrany památkových rezervací a památkových zón a v nich určit, u jakých nemovitostí a u jakých druhů prací na nich není vlastník povinen vyžádat si předem závazné stanovisko orgánu státní památkové péče. Tím se vytváří prostor pro racionalizaci postupů orgánů státní památkové péče a současně i pro snížení administrativní zátěže jak úřadů, tak majitelů značné části nemovitostí v památkových rezervacích a památkových zónách. Plán je rovněž užitečným podkladem pro celkovou ochranu hodnot území.

    Svým obsahem stojí plán na pomezí správního rozhodnutí a právního předpisu. Je jím rozhodováno o povinnostech vlastníků konkrétních nemovitostí v památkových rezervacích nebo památkových zónách (respektive zúžení zákonem předpokládané procesní povinnosti vyžádat si závazné stanovisko) a současně se dotýká území, jehož rozsah technicky neumožňuje o takovéto povinnosti rozhodnout správním rozhodnutím, obdobně jako je tomu například u stavební uzávěry podle stavebního zákona. Nástrojem, který má požadované vlastnosti, je opatření obecné povahy, které vydává správní úřad jako orgán státní památkové péče v přenesené působnosti a jehož zákonnost lze přezkoumat cestou obvyklou pro správní právo, tj. jak instančně nadřízeným správním orgánem, tak v rámci správního soudnictví.

     

    K bodu 3

    V souladu s navrhovanou změnou pod bodem 1 se zrušuje příslušné ustanovení ukládající oznamovací povinnost vůči katastrálnímu úřadu odborné organizaci státní památkové péče.

     

    K bodu 4

    Odstraňuje se terminologický nesoulad v označení krajského úřadu.

     

    K bodu 5

    Doplňuje se zmocnění pro krajský úřad rozhodovat o způsobech odstranění závad, pokud je ohrožena nebo poškozena národní kulturní památka, obdobně jako tomu je v případě kulturních památek u obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

     

    K bodu 6

    V souladu s usnesením vlády ze dne 22. listopadu 2006 č. 1325 se navrhuje přesunout rozhodovací pravomoc z Ministerstva kultury na krajský úřad v případech, kdy uložená opatření k zajištění péče o národní kulturní památky neprovede vlastník. Současně se navrhuje zrušit větu druhou, která je v současné době již obsoletní. Praktická aplikace daného ustanovení není možná ani s ohledem na neexistenci vztahu nadřízenosti a podřízenosti mezi zřizovatelem a státní příspěvkovou organizací či organizační složkou státu.

     

    K bodu 7

    Odstraňuje se terminologický nesoulad v označení příslušného orgánu státní památkové péče.

     

    K bodu 8

    Doplňuje se výslovně zákonná výluka povinnosti vyžádat si závazné stanovisko v ochranných pásmech vymezených podle § 17 odst. 3 (ochranná pásma nemovitých kulturních památek, památkových rezervací, památkových zón nebo jejich prostředí), stejně jako je tomu u ochranných pásem nemovitých kulturních památek vymezených podle odst. 1, a tím se odstraňuje dosavadní nevyváženost jednotlivých druhů ochranných pásem. Navrhovaná úprava přispívá k další liberalizaci systému státní památkové péče.

     

    K bodům 9 a 10

    V souladu se záměrem pokračovat v decentralizaci kompetencí správních úřadů se rozhodování o přemístění nemovitých kulturních památek a národních kulturních památek přesouvá z Ministerstva kultury na jednotlivé krajské úřady.

     

    K bodu 11

    Navrhuje se, stejně jako je tomu u kulturních památek, podřídit režim vývozu národních kulturních památek ze zákonem stanovených důvodů souhlasu Ministerstva kultury.

     

    K bodu 12

    Uvedené ustanovení se navrhuje zrušit, neboť v současné době již neodpovídá nové právní situaci, kdy druhy a formy vlastnictví již nejsou v hierarchickém vztahu, na jehož vrcholu bylo do roku 1989 socialistické společenské vlastnictví. Po tomto datu došlo k zásadnímu posunu v nahlížení na otázku rovnosti vlastnických práv, kdy mají všechna stejný zákonný obsah a zaručenu ochranu.

     

    K bodu 13

    V souvislosti s navrhovaným novým nástrojem k ochraně památkových rezervací a památkových zón (viz bod 2) se ve smyslu příslušných ustanovení správního řádu výslovně stanoví Ministerstvo kultury jako dotčený orgán k projednání každého návrhu opatření obecné povahy, jímž bude vydán plán ochrany.

    K bodu 14

    V souladu se záměrem podle usnesení vlády ze dne 22. listopadu 2006 č. 1325 se navrhuje zvýšit horní hranici sankce ukládané obecním úřadem obce s rozšířenou působností.

     

    K bodu 15

    V návaznosti na ustanovení bodu 9 se upravuje příslušné sankční ustanovení.

     

    K bodu 16

    V souladu se záměrem podle usnesení vlády č. 1325 ze dne 22. 11. 2006 se navrhuje zvýšit horní hranici sankce ukládané krajským úřadem.

    K bodu 17

    Odstraňuje se terminologický nesoulad v označení krajského úřadu.

     

    K bodu 18

    V návaznosti na ustanovení bodu 9 se upravuje příslušné sankční ustanovení.

    K bodu 19

    V návaznosti na ustanovení bodu 11 se upravuje příslušné sankční ustanovení.

    K bodům 20 a 21

    V souladu se záměrem podle usnesení vlády ze dne 22. listopadu 2006 č. 1325 se navrhuje zvýšit horní hranice sankcí ukládané obecním úřadem obce s rozšířenou působností a krajským úřadem.

     

    K bodu 22

    Odstraňuje se terminologický nesoulad v označení krajského úřadu.

    K bodům 23 a 24

    V návaznosti na ustanovení bodu 9 se upravují příslušná sankční ustanovení.

    K bodu 25

    V návaznosti na ustanovení bodu 11 se upravuje příslušné sankční ustanovení.

     

    K bodu 26

    Podle § 53 odst. 5 správního řádu lze předložení listiny v případech a za podmínek stanovených zvláštním zákonem nahradit čestným prohlášením. Zejména u drobných nemovitých staveb (kaple, kříže, pomníčky, ale také mosty, podzemní stavby), neevidovaných v katastru nemovitostí, a u valné většiny věcí movitých nelze doložit listinu, která by prokazovala vlastnický vztah žadatele k takové kulturní památce. Pro takovéto případy a pro movité kulturní památky je tak zapotřebí takovéto zmocnění do památkového zákona vnést.

    Při obnově movitých kulturních památek, které tvoří příslušenství nemovitých kulturních památek, se podle stávající právní úpravy řídí místní příslušnost orgánů státní památkové péče sídlem právnické osoby, která vlastní movitou kulturní památku nebo s takovou kulturní památkou ve státním vlastnictví hospodaří. Typicky jde o restaurování mobiliářů státních hradů a zámků, se kterými hospodaří Národní památkový ústav, kdy bez ohledu na místo, kde je movitá kulturní památka (tj. součást mobiliáře) umístěna, rozhoduje Magistrát hl. m. Prahy, neboť sídlem Národního památkového ústavu je Praha. Tímto způsobem dochází k faktickému štěpení péče o zachování kulturního dědictví, protože o obnově, která nezřídka probíhá souběžně jak na nemovité, tak na movité kulturní památce – mobiliáři, rozhodují rozdílné správní úřady. Podle § 131 odst. 5 správního řádu sice lze ad hoc místní příslušnost usnesením přenést na jiný správní úřad, ovšem pouze se souhlasem jak správního orgánu, jemuž má být věc postoupena, tak se souhlasem žadatele. Tento postup celé správní řízení prodlužuje a nekoresponduje zejména se zásadami rychlosti, hospodárnosti a dobré správy ve smyslu základních zásad činnosti správních orgánů podle správního řádu. Při neudělení souhlasu podle § 131 odst. 5 správního řádu by byla také podstatně ztížena možnost výkonu správního dozoru obnovy movité kulturní památky ze strany Magistrátu hl. m. Prahy například v případech, kdy obnova probíhala na území Jihomoravského kraje.

    K bodu 27

    V návaznosti na změnu provedenou v ust. § 3 odst. 4 (bod 1 novely), a to přesun povinnosti oznamovat prohlášení věci za kulturní památku, včetně zrušení takového prohlášení, z odborné organizace státní památkové péče na Ministerstvo kultury a s tím související zrušení příslušného dosavadního ustanovení a jeho přečíslování, se promítá toto přečíslování i do zmocňovacího ustanovení k provedení zákona. Současně se v návaznosti na nově vložené ustanovení o plánech ochrany památkových rezervací a památkových zón rozšiřuje ustanovení § 45 o zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu.

    K Čl. II

    Vzhledem k tomu, že navrhovaná právní úprava bude mít dopad v řízeních probíhajících podle tohoto zákona, je z důvodu právní jistoty nezbytná i úprava příslušných přechodných ustanovení. Stanovuje se obvyklý režim, tj. řízení zahájená přede dnem účinnosti navrhovaného zákona se dokončí podle dosavadního znění zákona.

    K Čl. III

    Stanoví se účinnost navrhovaného zákona.

    1. Vyjádření “památkářů” v rámci připomínkového řízení k návrhu novely zákona

     

    Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče o.s.

    _____________________________________________________________________

    Vídeňská 270/60, 639 00 Brno, www.spppp.eu e.mail: spppp@spppp.eu

     

    Ministerstvo kultury České republiky

    Maltézské náměstí 1

    118 11 Praha 1

     

     

    V Brně dne 22.11.2007

     

     

     

    Věc: připomínky k novele zákona č. 20/87 Sb., o státní památkové péči.

     

    Jako profesní sdružení sdružující členy, kteří mají dlouholeté zkušenosti se zpracováním tzv. plánů ochrany a zhodnocení památkových rezervací a zón a kteří se podíleli na metodice jejich zpracování Vám zasíláme připomínky k novele, která navrhuje zavést tento nástroj do zákona.

    § 6a návrhu novely a prováděcího předpisu navrhuje zcela nevhodným a obsahu dokumentu neodpovídajícím způsobem přípravu, vlastní zpracování, projednávání, schválení a možnosti přezkoumání vydaných plánů ochrany.

    Proto zásadně nesouhlasíme se zařazením § 6a v navrhovaném znění, a to v celém rozsahu - tuto věc považujeme za zásadní.

    Zdůvodnění:

    Od přijetí zákona v roce 1987 přistoupila Česká republika ke dvěma mezinárodním smlouvám vymezujícím kulturní dědictví. Jsou to Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy a Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy:

    Pozn. Platné anglické znění Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy (č. 121) a její překlad do českého jazyka jsou vyhlášeny současně ve Sbírce mezinárodních smluv č. 73/2000. Platné anglické znění Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidované, č. 143) a její překlad do českého jazyka jsou vyhlášeny současně ve Sbírce mezinárodních smluv č. 99/2000.

    Podle Čl. 10 Ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb. a ústavního zákona č. 395/2001 Sb., jsou obě Úmluvy s účinností dnem 1. 6. 2002 součástí právního řádu České republiky.

    Text čl.10 Ústavy: “Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.”

    Obě mezinárodní smlouvy rozlišují v definicích předmět ochrany na jednotlivé statky a území ( č.121 viz čl.1 – odst. 1 památky, odst. 2 architektonické soubory, odst.3 – místa; č. 143 definuje v čl. 2 jmenovitě rezervace). Tomu dosud odpovídala i dikce zákona 20/87 - §§ 3, 4 památky, §§ 5, 6 chráněná území (rezervace a zóny). Podzákonné předpisy ( nařízení vlády u rezervací) stanoví bez výjimky, že předmětem ochrany je historický půdorys, jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba, městské interiéry a podzemní prostory, dominanty, kulturní památky i ostatní objekty dotvářející prostředí, což je zcela v souladu s citovanými mezinárodními smlouvami.

    Vložením § 6 a, kterým se pravomoc vlády ČR ( v případě rezervací) a ministerstva kultury (v případě zón) převádí na krajské úřady by:

    1. se snížila vážnost ochrany kulturních hodnot ( pověření vlády touto pravomocí bylo dle důvodové zprávy přijato pro zdůraznění výjimečnosti kulturních hodnot) a výrazně by se omezil státem deklarovaný veřejný zájem na ochraně kulturního dědictví. Pozn.: U obdobného způsobu ochrany přírodních hodnot jsou pravomoci buď v rukou vlády, ministerstva či orgánů ochrany přírody vybavených příslušným aparátem specialistů, krajské úřady specialisty na památky nemají
    2. došlo k fragmentizaci výkonu státní památkové péče a roztříštil by se jednotný pohled na ochranu hodnot bez možnosti korekce ( podle navrhovaného znění pouze “po projednání s ministerstvem kultury” – nikoli například “po schválení”
    3. se prakticky znemožnilo přijetí některých systémových opatření na celostátní úrovni, či by byla porušena rovnost vlastníků před zákonem
    4. došlo k vyloučení poznání kulturně historických hodnot – ty je schopen rozpoznat pouze tým odborníků, nikoli úředník, text novely však úřad nezavazuje k zajištění komplexního materiálu u odborné instituce, ani jej nezavazuje k projednávání a přijetí potřebného materiálu jako celku. Vyřazení odborné organizace z procesu poznávání a pojmenovávání hodnot v plošně chráněných územích (přizvání NPÚ ke spolupráci je dobrovolným aktem krajských úřadů) považujeme za zásadní problém
    5. došlo k rozporu s prováděcími předpisy stavebního zákona, podle nichž je stavebně historický průzkum a posouzení povinným podkladem u všech nemovitostí v památkových rezervacích a zónách
    6. při uplatnění zásady čl.10 Ústavy ČR by došlo nepochybně k chaosu.

    Vyloučení povinností vlastníků některých nemovitostí v rámci chráněných území by bylo v rozporu s čl. 4 b) smlouvy č. 121.

    Návrh novely nestanovuje závazná pravidla pro tvorbu plánů ochrany ( není určen odborný garant či zpracovatel, rozsah apod. jako například v dokumentaci pořizované podle stavebního zákona) a je v rozporu s ochranou území jako celku..

    Není rovněž zřejmé, kdo bude mít právo iniciovat změnu plánu ochrany.

     

    Připomínky k ostatním paragrafům:

     

    Za vágní považujeme formulaci v § 17, odst. (3) “… jde-li o stavbu, změnu stavby, udržovací práce, umístění nebo odstranění zařízení, jejichž provedením se nezasahuje žádným způsobem do vnějšího vzhledu nemovitosti…” Z formulace není zřejmé,, co se rozumí “vnějším vzhledem” a kdo posuzuje, zda se jedná o změnu vzhledu, či nikoliv.

    V § 17 má být výslovně vyloučena povinnost vlastníka vyžádat si závazné stanovisko pro práce nevztahující se k úpravám exteriéru. V důvodové zprávě se praví, že tato úprava přispívá k liberalizaci systému státní památkové péče. Vzhledem k tomu, že dosud nebyla schválena nová koncepce státní památkové péče, není nám známo, kdy a kým byl schválen požadavek liberalizace systému státní památkové péče a jsme přesvědčeni, že tento požadavek je v rozporu se zájmy této země.

    Připomínky k celému návrhu

     

    Novela nenavazuje na nově přijatý stavební zákon a jeho prováděcí předpisy -především se jedná o :

    • vyhl. č. .499/2006 a 500/2006, provázanost s regulačními plány zpracovanými pro rezervace a zóny – jejich vyhláška je opatřením obecné povahy, které by mohlo vymezit základní i podrobnější regulativa pro celé území a následně by bylo možné vyloučit povinnosti vlastníků dle § 14 zákona 20/1987 Sb.)
    • do stavebního zákona byla vložena zásada: o jedné věci se rozhoduje jen jednou, pokud je památka v režimu stavebního zákona a pokud již bylo vydáno příslušné, např. územní rozhodnutí, žádat o totéž dle zákona 20/87 Sb. je nadbytečné, ale zákon tuto skutečnost nereflektuje a nebyla řešena ani změnovým zákonem

    - novela také nenavazuje na definice a požadavky vyjádření pojmenovaných kulturně historických hodnot obsažené v souboru stavebního zákona a prováděcích předpisů, které úkolují památkovou péči jako dodavatele územně analytických podkladů (vyhl. 500/2006).

     

     

    Za výkonný výbor SPPPP

    Ing. arch. Dana Novotná, Ph.D.

     

     

     
    Přihlásit se
    Přezdívka

    Heslo

    Bezpečnostní kód: Bezpečnostní kód
    Do tohoto pole vložte bezpečnostní kód:

    Vytvořit účet.
    Související odkazy
    · Více o tématu Legislativa
    · Další články které přijal mcmlxxx


    Nejčtenější článek na téma Legislativa:
    Nový občanský zákoník a novela památkového zákona

    Hodnocení článku
    Průměrné hodnocení: 4.66
    Účastníků: 3

    Výborný

    Zvolte počet hvězdiček:

    Výborný
    Velmi dobré
    Dobré
    Povedený
    Špatné

    Možnosti

     Vytisknout článek Vytisknout článek

    Související témata

    Informace

    "Možné právní úpravy týkající se hledání s detektory II." | Přihlásit/Registrovat | 4 komentářů | Vyhledávání v diskusi
    Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

    Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se.

    Re: Možné právní úpravy týkající se hledání s detektory II. (Hodnocení: 1)
    Od: seef (seeeef@seznam.cz) - Wednesday, 23.01. 2008 - 16:51:03
    (O uživateli | Poslat soukromou zprávu) http://www.kvest.eu
    Díky za Tvůj čas! Je to dlouhý a poučný.

    Re: Možné právní úpravy týkající se hledání s detektory II. (Hodnocení: 1)
    Od: Urquell (StopkaC@seznam.cz) - Thursday, 24.01. 2008 - 20:24:16
    (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
    Musím opět vyseknout poklonu. Tohle je vážně výživné čtení. Jinak koukám, že je to ještě pořád boj ve stylu: požaduju 300 abych dostal svých potřebných 50. Takže ještě jednou díky za poskytnutí odborného pohledu na problematiku a vhledu do tvorby právních norem a soukromý čas s tím strávený.

    Re: Možné právní úpravy týkající se hledání s detektory II. (Hodnocení: 1)
    Od: bobo (michal.bohdal@seznam.cz) - Friday, 25.01. 2008 - 14:25:16
    (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
    díky moc za tyto informace, dát je dohromady asi dalo fušku
    pokud jsem dobře pochopil, tak :
    - by Kraj měl mít vydaný "Plán území s archeologickými nálezy", což by mělo zamezit případným diskusím na téma, zda je to či není archeolokalita
    - vypadá to, že nová legislativa (ať už novela zákona nebo zcela nový zákon o památkové péči) přesouvá pravomoce z ministerstva na kraje, což by podle mého názoru mohlo mít pozitivní dopad v tom, že se tato oblast dostane blíže normálním lidem, čož by mohlo znamenat možné přehodnocení a možná i jakési uvolnění v oblasti ochrany památek, neboť, jak je myslím i uvedeno někde v úvodu, činnost Památkářů je nyní na komunální úrovni považována spíše jako omezující než jako ochranná
    což by mohlo znamenat to, že by byly chráněny jen ty památky, které skutečně stojí za to chránit a ne kdejaká nerozoraná mez, bude znám jejich seznam a lokalizace

    Re: Možné právní úpravy týkající se hledání s detektory II. (Hodnocení: 1)
    Od: witt (M.wittmann@volny.cz) - Monday, 18.02. 2008 - 00:30:30
    (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
    "....by Kraj měl mít vydaný "Plán území s archeologickými nálezy", což by mělo zamezit případným diskusím na téma, zda je to či není archeolokalita
    ...."

    Moc hezky těm diskuzím zamezil Středočeský kraj:
    http://www.muzeum-pribram.cz/dalsi/vsarcheo/uzemi/uzemi.html
    Detektory kovů články návody recenze hledání field testy záhady tajemství pozvánky na akce manuály návody galerie detektorů inzerce diskuzní fórum
    Tesoro Compadre Cibola uMax Silver Cortes Eldorado Garrett Teknetics Bounty Hunter Fisher Troy Shadow MD3009 ACE 150 ACE 250 GTP1350 Tejon Vaquero Fieldmaster Compass Rutus Solaris XP GMAXX XP GOLDMAXX GOLDMAXX Power ADX Adventis Zetex JOKR Mikel Minelab Musketeer Advantage Explorer Quatro MP X Terra Whites White's IDX XLT DFX MXT QXT Spectrum Eagle MD3815B AD3018 Explorer SE Fisher F75 Teknetics T2 Fisher F4 Titanium Adonis Fisher F2 Fisher F4 Fisher F70
    Kanál RSS 2.0
    | Obsah: Bronislav MAREK | e-mail: detektory (zavináč) hantec (tečka) cz | Jabber: mcmlxxx (zavináč) hantec (tečka) cz |
    Design layout by Jakub Dubec and Michal Krajcirovic.
    Web pohání Copyright © Redakční systém UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
    Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.04 sekund
    Magic SEO URL - Optimalizace pro vyhledávače
    Poznejte další produkty Magic SEO URL
    osCommerce SEO | phpBB SEO | phpBB3 SEO | ZenCart SEO