nám napsal(a): Jedním ze zajímavějších nálezů, které se čas od času podaří najít, je ocílka. Jistě již každý z nás někdy nějakou viděl alespoň na fotce, ti šťastnější měli možnost otřít z ní prsty hlínu poté, co na ně vykoukla ze země. Často jsem pak dotazován na účel a stáří těchto ocílek, pojďme se tedy na ně podívat trochu zblízka.

Na začátek je třeba objasnit si základní pojmy a upozornit na jeden vžitý omyl, který mezi hledači panuje. Ocílka není křesadlo! Křesadlo je v podstatě křemen, pazourek nebo jiný „kámen“, o který se ocílkou křeše. Ocílka je kousek železa, jímž se křeše o kámen čili o křesadlo. Různí ti pejskové, lvíčkové atd. jsou v podstatě jen ozdobným bronzovým držadlem ocílky :)

Jak to tedy funguje? Zespodu bronzové kolébky byl přinýtován železný plátek, jímž se křesalo např. o křemen nebo pazourek, tímto nárazem se oddělily malé částečky železa, které se třením rozžhavily. Tyto rozžhavené jiskry pak podpálily suchou trávu nebo jakékoli jiné snadno hořlavé materiály a oheň byl na světě. Na stejném principu fungovali i křesadlové pistole a pušky, zde křesadlo (pazourek) vytvářel jiskry nárazem do železného plátku.

Stáří většiny nacházených ocílek spadá do 18./19. století, na tom se shodují i někteří archeologové. Jak však za chvíli uvidíme, ozdobné motivy zvířat se používali už mnohem dřív. Pokud se však nejdříve posuneme v čase ještě hlouběji, dostaneme se k celo-železným ocílkám různých (i ozdobných) tvarů. Sám pro sebe rozlišuji tyto ocílky dle tvaru na: lyry (různé tvary), kapky, rámečky … Nálezy těchto ocílek již nejsou tak časté, pro celkem zřejmé důvody: ačkoli jsou tyto kousky z kvalitního kovaného železa, přeci jen podléhají více zubu času, neboť profil materiálu je celkem úzký, mnohdy jen několik milimetrů. Dalším důvodem je to, že mnozí hledači takové slabé železné signály nekopou a když už kopou a najdou, tak je pro neznalost zahrabou zpět. Protože stáří celo-železných ocílek spadá daleko do starověku, lze jejich nálezy předpokládat především v blízkosti hradišť a dávných sídlišť, čili na místech, kam slušný hledač nechodí. Dle literatury se lyrovité ocílky nachází hojně ve slovanských ranně středověkých kostrových hrobech. Velká množství železných ocílek se nachází také na Slovensku, kde jsou často odlišné tvary, než jaké se nachází u nás, což si vysvětluji vlivem maďarského živlu.

1-3 : lyry
4-5 : kapky
6 : maďarský vliv
7 : rámeček

Kolem původu většiny zvířecích ocílek panují jisté otazníky. Nelze zcela přehlédnout fakt, že v místech napoleonských válek se jich nachází nejvíce, v řádech mnoha desítek kusů. Píši teď především o oblasti na rozhraní teplického a ústeckého okresu, kde se jak známo několik konfliktů odehrálo. Je to náhoda? Těžko říci ... Je možné, že byly ocílky součástí vojenské výstroje nebo jen soukromým majetkem vojáků? Není ani jisté, která z armád je využívala, pocházejí snad z Francie a přinesli je francouzští vojáci? Nevím, nepodařilo se mi dosud žádné informace, potvrzující některou z těchto hypotéz, najít. Ovšem ani vyvrátit. Dle výskytu je zatím možné, že jisté souvislosti zde jsou … A proč je jejich ojedinělý výskyt po téměř celém území ČR? Jedno z možných vysvětlení může být takové, že je lidé na bitevním poli posbírali a dále používali, obchodem se pak mohly dostat i do vzdálenějších končin, dokonce i podle této předlohy mohly být dále vyráběny, ovšem to je opět jen hypotéza …

Doufám, že více mi napoví průzkum, do kterého jsem se pustil a sice evidence výskytu zvířecích ocílek na našem území. Uvítám, pokud se do tohoto průzkumu zapojí co nejvíce hledačů a pomohou mi tak zmapovat nejen jejich výskyt, ale i typové rozložení po ČR. Rovněž uvítám informace od hledačů, kteří hledají již dlouho a na území, kde působí, ještě žádnou ocílku nenašli ani o žádném takovém nálezu neví. Ti, kteří mi chtějí pomoci, mi mohou poslat na mail (kacuro zavináč seznam.cz) kvalitní velká fota ocílek z obou stran s měřítkem a přibližné místo nálezu, stačí nejbližší město nebo vesnice. Znovu chci upozornit, že tyto údaje budou sloužit jen pro mé badatelské účely, lokality nálezů nebudu nikde zveřejňovat a pokud budu zjištěné výsledky průzkumu publikovat, budu vždy uvádět jen větší územní celky (teplicko, ústecko)!

Vraťme se ale zpět k vlastním ocílkám. Nejčastěji nacházenými kousky jsou pejskové a lvíčci, méně obvyklí už jsou koníci, kozy, ptáci atd. Údajně má existovat ještě jelen, nahá žena, kachna a možná i další, žádné z nich jsem však neviděl a to ani na fotce, čili je nemohu potvrdit. Pokud by měl někdo takové fotografie k dispozici, rád bych se podíval. Často bývá ocílka lvíčka zaměňována za opici. S tímto názorem se však neztotožňuji, přeci jen mi přijde opice dost exotická na to, aby byla zobrazována na předmětech denní potřeby. Kdežto lev byl zobrazován často a to nejen ve znacích různých zemí či erbech šlechtických rodů … Je to ovšem jen můj subjektivní pocit, se kterým ostatní nemusí souhlasit.

Při detailním zkoumání ocílek je evidentní, že je v podstatě „každá jiná“, liší se jednak zpracováním (rozdíly v provedení hlavy, obojku, ocasu, zobrazením srsti atd.) a dále velikostí. Z toho usuzuji, že buď tyto ocílky odlévalo mnoho různých řemeslníků nebo že se forma vytvářela vždy na jeden kus a poté byla při vyjmutí hotového odlitku rozbita a udělána jiná, ne zcela identická. To je ovšem můj laický pohled na věc, dosud jsem si způsoby lití bronzových věcí nezjišťoval, třeba mě někdo opraví či doplní … Dále lze ocílky rozdělovat podle dolní části, ke které se nýtoval železný plátek. Usuzuji, že podle tvaru této spodní části se dají ocílky chronologicky řadit. Nejčastěji se nachází mladší tvar tzv. kolébka (můj pracovní název). Méně často se vyskytují pantofle a sáně (opět mé pracovní názvy ). Zatímco „pantofle“ byly pravděpodobně používány souběžně s kolébkou (základní rysy obrazu psa jsou identické se psem na kolébce), sáně lze dle celkového provedení ocílky zařadit dále do minulosti. Soudím tak na základě hrubšího a robustnějšího provedení.

Pokud se podíváte výše na fotku sáňo-ocílky, mimochodem klenotu mé sbírky, zaměřte se pozorně na detail zápasu psa s hadem. Had tvoří spodní část ocílky, na které byl přinýtován železný plátek. O tom, že je tento unikátní kousek o pár století starší než klasické ocílky, nebude jistě nikdo pochybovat. Dále tu máme další dva zajímavé kousky, které mají až nápadnou shodu v hrubých rysech, je to tvar ocasu, postavení nohou a prohnutí hřbetu. Na závěr přehledu typů dávám na ukázku ještě výše zmiňovaného koně a kozu.

Pro odlehčení dávám do placu ještě článek z novin o nálezu jedné pejsko-ocílky archeology. Jak vidno ani odborníci nemají v ocílkách jasno … :D

kacuro

admin edit: Pokud máte zájem podpořit autora v bádání o ocílkách, připojte se v diszkuzním fóru k tématu Ocílky - sběr informací