nám napsal(a): V době, kdy jsem se začal zabývat hledáním věcí dávno ztracených jsem také záhy narazil na řeči o zlatém pokladu ze Starého Kolína


Protože takové povídání o pokladech je povětšinou místním folklórem a není pravdivé (na druhou stranu - není šprochu by na něm nebylo pravdy trochu :) ), nevěnoval jsem těmhle povídačkám pražádnou pozornost.
Nicméně rozhovor s jedním "starým harcovníkem" na letošním setkání hledačů v Bílině, ve mně vzbudil zájem podívat se na tenhle údajný zlatý poklad trochu blíž. Jak jsem si tak nějak zvykl, progoogloval jsem nejprve zdroje na Internetu, ale výsledek byl na zlatý poklad docela hubený. Celkem konkrétní se mi jevil jen jeden odkaz na Národní muzeum a druhý o historii Starého Kolína. Druhý odkaz mi však poskytl název knihy, kterou jsem si zapůjčil a o které je tenhle článek.

Jak jsem na začátku uvedl, kniha se jmenuje Keltský poklad ze Starého Kolína a autorem je PhDr. Zdenka Nemeškalová - Jiroudková CSc., dlouholetá vědecká pracovnice Archeologického ústavu ČSAV. Když jsem si knihu vyzvedl z knihovny, první co mne zaujalo byl její přebal s překrásně provedenými fotografiemi keltských mincí - duhovek. Autorem barevných fotografií je Hana Toušková a autorem černobílých fotografií je Alois Kleibl.

Fotografie jsou perfektně vyvedeny a jejich přetisk v knize nemá chybu. Stejně precizně je uveden popis každé mince z nálezu a to jak z aversu (přední, lícové) strany mince tak i z reversu (zadní, rubové) strany mince. Nechybí tu váha jednotlivých kusů, která se pohybuje okolo 7 g u statérů a okolo 2 g u třetinek statérů.

Velmi zajímavým údajem je rentgenfluorescenční rozbor jednotlivých mincí na obsah kovů v mincovní slitině. Kniha si ve svém začátku také všímá v širších historických souvislostech událostí, které mohly přispět ke vzniku (uložení) pokladu. V knize je také provedeno velmi zajímavé srovnání mincí ze Starého Kolína s mincemi nalezenými v Podmoklech okr. Rokycany, na Hradišti u Stradonic, v Saint-Louis ve Švýcarsku a v San Vincenzo - Itálie.
Vlastní okolnosti nálezu jsou tak trochu v mlze, chybí zde přesná jména a data. Mince byly, dle údajů v knize, pravděpodobně v místě nálezu uloženy kolem roku 100 před naším letopočtem. Nalezeno bylo celkem 304 zlatých mincí a to 197 ks zlatých statérů a 107 ks třetinek statérů. Podle v knize uveřejněné teze, byly mince nalezeny v rozmezí let 1932-1936 ve dvou váčcích při kopání za stodolou stavení čp. 67. Hloubka nálezu je uváděna na 150 cm, přičemž prvních 50 cm mělo být naplaveniny (štěrkopísek) a pod touto vrstvou byla červenohnědá jílovitá vrstva. Nález získal nejprve do svého držení významný kolínský archeolog MUDr. František Dvořák a v roce 1968 jej od jeho dědiců odkoupilo Národní muzeum v Praze, kde je poklad uložen pod č.45/1968.

Domnívám se, že takto zpracovaný nález mincí je svým rozsahem a obsahem ojedinělým dílem v našich zeměpisných šířkách a komu jsou mince blízké (keltské období), tomu by tato kniha rozhodně neměla v knihovně chybět.

Zdenka Nemeškalová - Jiroudková
Keltský poklad ze Starého Kolína

Vydal Archeologický ústav AV ČR v nakladatelství Vyšehrad 1998
ISBN 80-7021-250-0