DetektoRING - Transport smrti

Před dvaceti roky jsem dělal na novém oplocení Urnového háje. Dříve to byl nový Židovský hřbitov. U jednoho sloupku jsem našel zajímavou známku na které bylo vidět, že mohla projít ohněm. Protože jsem věděl, co se tam stalo, tak jsem se domníval, že by mohla patřit nějakému vojáku. To se mi nepodařilo zjistit, ale získal jsem řadu zajímavých informací, které mají neustále pokračování. Tak vás s nimi seznámím.

Nalezená známka

Dne 13.dubna 1945 přijel na tachovské nádraží zvláštní vlak. V otevřených vysokostěnných nákladních vagonech byli vězni. Živí i mrtví. Po skončení války byl na SNB v Tachově vyslýchán vlakvedoucí Hugo Lauber, který do vyšetřovacího protokolu uvedl:
Dne 13.dubna 1945 v dopoledních hodinách jsem jel jako vlakvedoucí s transportem vězňů vlakem sestávajícím se asi z 52 vagonů z Plané do Tachova. Když jsem v Plané přijímal vlakovou soupravu, viděl jsem, že jeden zadní vagon byl naplněn mrtvolami. V druhém voze byly též mrtvoly, tento však nebyl plný. Na každém vagonu střežili vězně dva SSmani, kteří vězně tloukli pažbou pušek a též stříleli. Transport pozůstával z osob různých národností, Češi, Němci, Poláci, Francouzi, Židé a též jsem tam viděl jednoho černocha. Během jízdy vlakem jsem slyšel střelbu z vagonů. Když jsme přijeli do Tachova, bylo nádraží obsazeno četnictvem a policií. Na nádraží při vystupování zůstalo ve vagonech několik mrtvol, které pak vězni museli odnášet na hromadu. Některé mrtvoly již byly v rozkladu. Viděl jsem na nádraží, že SS mani vězně kopali a bili. Jeden vězeň, který vysílením nemohl vstát byl SSmanem střelen malou pistolí do záhlaví a z úst se mu vyhrnula krev. Vězňů bylo asi kolem 2000 a snad byli z Buchenwaldu. Co se dělo pak cestou z nádraží do Schönbrunu (Studánka) není mi známo.

Velitel tachovské stanice SNB vrchní strážmistr Jíša vypracoval pro Repatriační odbor – pátrací oddělení Ministerstva ochrany práce a soc.péče, toto hlášení:

1) Transport politických vězňů přijel dne 13.dubna 1945 v dopoledních hodinách vlakem na nádraží do Tachova. Uvedený transport byl převážen z koncentračního tábora Buchenwaldu do Flossenbürgu a po vystoupení na nádraží v Tachově šel pěšky po okresní silnici přes obec Schönbrun (Studánka) k obci Schönwaldu (Lesná) a pak dále k státní hranici.
2) Transport se skládal ze skupin asi o počtu 100 vězňů a každá skupina byla doprovázena SS many a příslušníky Volkssturmu. Tranport šel pěšky a byl doprovázen jen několika povozy,které sloužily k přepravě vězňů chůze neschopných.
3) Transport se skládal z politických vězňů, mužů a hochů starších 14 let, Židů a též byl viděn v transportu i jeden černoch.
4) V transportu byly zastoupeny všechny národnosti a to: Poláci, Francouzi, Němci a jiné národnosti.
5) Celkový počet vězňů byl asi 1500 až 2000 osob.
6) Do Tachova přijel transport od Chebu a přivezl 2 železniční vagony mrtvol vězňů v počtu asi 400, dále při vystupování na nádraží v Tachově a při transportu po okresní silnici k obci Schönwaldu jich bylo postříleno a jinak pobito asi 200. Vězňové, kteří na cestě padli vysílením, byli SS many na místě zastřeleni. Národnost těchto zastřelených nebyla zjištěna.
7) Transport byl doprovázen příslušníky SS a Volkssturmu. Velitel SS byl v hodnosti poručíka SS. SS mani mluvili německy a jejich jména nemohla být zjištěna.
8) Vězně ubíjeli a stříleli SS mani samovolně a bez rozkazu.
9) Mrtvoly dovezených vězňů vlakem a vězňů pobitých cestou byly pak sváženy nákladními auty na místní židovský hřbitov v Tachově, kde byly po několik dní páleny v petroleji a dehtu.
10) Na židovském hřbitově v Tachově bylo spáleno asi 500 až 600 osob. Tyto byly páleny za asistence policie a Volkssturmu, dozor na spalování mrtvol měl strážník Josef Weidl z Tachova, který dne 3.5.1945 spáchal sebevraždu. Dalších 15 zastřelených vězňů bylo spáleno za obcí Schönbrun asi 1 1/2 km od obce v místech, kde stojí zelený křížek u silnice. Místa,kde byly mrtvoly páleny jsou dosud znatelná ohniště.

V knize Václava Jiříka „Nedaleko od Norimberku“ je popsána činnost retribučních soudů v západních Čechách.Několik případů se také týká Transportu smrti.
Dne 12.října 1946 stanul před Mimořádným lidovým soudem učitel Josef Herzog, který byl velitelem jednotky Volkssturmu ze Studánky, která doprovázela vězně z Transportu smrti do Lesné. Protože byl v čele eskorty která vězně vraždila, byl mu udělen trest smrti. Předseda senátu povolil mimo běžných dvou hodin odklad popravy ještě o další hodinu, kdy odsouzený žádal telefonicky prezidenta republiky o milost.Ta mu nebyla udělena.
Další odsouzený k trestu smrti z jednotky Volkssturmu byl šestačtyřicetiletý obuvník z Tachova Jiří Haubner. Při návratu z eskorty, asi jeden kilometr před Tachovem, na něj místní obyvatelé volali, že jeden z vězňů utekl a ukryl se na otevřeném poli za pluhem. Haubner měl pistolí asi padesátiletého vězně střelit do hlavy. Z tohoto činu ho usvědčila Magdaléna Würlová, která dále uvedla, že v Tachově se o obžalovaném mluvilo jako o vrahu dalšího neznámého vězně. Mimo jiné svědkyně uvedla, že na vlastní oči viděla svoz těl nebohých vězňů (některá ještě jevila známky života) na Židovský hřbitov do velké jámy, kde byla polita benzinem a spálena.
Z archivu bývalého koncentračního tábora Buchenwald jsem dostal tuto zprávu:
Vlak, který přijel do Tachova 13.dubna 1945, vyjel z Weimar - Buchenwaldu 8.dubna a bylo v něm 4500 vězňů. Jídlo prý dostali na dva dny. Vlak jel přes Zeitz, Altenburg, Chemnitz, Marienberg (10.4.), Komotau (11.4.). Někde v blízkosti Plané byl transport rozdělen. Jedna skupina vězňů byla přidělena na stavební činnost pro SS v Deggendorfu. Hlavní skupina vězňů přijela na nádraží do Tachova, odkud pokračovala pěšky přes Lesnou a různými oklikami směřovala do koncentračního tábora Flossenbürg. Až 30.dubna byla v Landheimu osvobozena americkou armádou.
Kolik vězňů z původního počtu 4.500 přežilo tento transport smrti se už asi nikdy nepodaří zjistit.
Před sedmi roky přijel americký veterán do Plzně a chtěl se podívat do Sklářů, kde byl koncem války. Kamarádi, kteří se o něj starali ho tam odvezli a mne tam také pozvali. Veterán vyprávěl kde co měli, co tam dělali a pak se otočil a povídá. Tady za kuchyní byl hromadný hrob. Kuchař, který měl k ruce zajaté německé vojáky jim dal za kuchyní vykopat jámu na odpadky. Ti při kopání narazili na hromadný hrob. Mrtvoly prý byly vyhublé a bylo jich asi dvě stě a již značně zapáchaly.
Američané, kteří zajaté německé vojáky hlídali prý proto fasovali větší množství alkoholu. Mrtvoly se pak naložily na nákladní auta a někam se odvezly. Nikdo, ale nyní neví kam. Nikde není o tom záznam, kde byly pohřbeny.
Hromadný hrob se nacházel těsně u trati Cheb – Plzeň. Je možné, že těch 200 mrtvol právě pocházelo z tohoto Transportu smrti.

Co to znamenalo, že „část vězňů byla přidělena na stavební činnost SS v Deggendorfu“ se mi podařilo částečně objasnit. V Deggendorfu bylo velitelství Wehrwolfu. Možná, že potřebovali vězně na budování úkrytů zbraní a pod. Skláře jsou nedaleko Plané. Vysadili tam část vězňů, aby v uvedeném prostoru něco budovali a nebo je odvezli až do Deggendorfu? To už se asi nezjistí. Vedle Deggendorfu je městečko Tittling. Tam nějaký transport z Buchenwaldu dorazil a Američané tam našli 800 zastřelených vězňů.

Deggendorf

Deggendorf foto 2
Deggendorf, foto 2

Urnový hřbitov

Nikdy nezapomeňte