nám napsal(a): Události z konce druhé světové války bývají často spojeny s mnoha tajemstvími a nevyjasněnými okolnostmi. V hektických týdnech, kdy se hroutila třetí říše, byla zejména pro západní pohraničí příznačná nekontrolovatelná migrace osob, hledání a budování úkrytů pro osoby i zbraně, cennosti a jiné předměty, ale také zahlazování stop a mnohdy úmyslné vytváření mýtů a legend, z nichž některé přežívají dodnes.

Podle útržkovitých vyprávění některých obyvatel Pernolce na Tachovsku se na samém konci války, při příchodu americké armády, měl pokusit jeden místní fanatický nacista o svéráznou obranu: usadil se na místní tvrzi a odtud pak Američany ostřeloval. Ti jej pak zajali, odvedli do lesa za vsí a tady zastřelili, když si však předtím musel sám vykopat hrob.

Koncem 50. let tento hrob objevili děti a odkryli kosterní pozůstatky neznámého. Objevil se tak případ, vyšetřovaný v té době Veřejnou bezpečností z Tachova. Nalezené pozůstatky pak skončili na hřbitově ve Starém Sedlišti. Tolik informace, předávané z generace na generaci.

V jedné německy psané knize o historii obcí na Tachovsku je popisováno celkem podrobně, jak probíhalo obsazování těchto obcí americkou armádou počátkem května 1945, kdo při tom padl, kdo byl zraněn, k jakým docházelo hmotným škodám. Ovšem o tom, že by došlo v Pernolci k výše popsané události, v této knize nic nestojí. Na místě je spíše otázka. Proč by Američané odváděli kvůli exekuci záškodníka na kilometr od obce a tady jej ještě nutili kopat hrob, když jej mohli zlikvidovat přímo na tvrzi a nechat jej pak pohřbít místními obyvateli, jak to bývalo obvyklé?

Za pomoci jednoho pána, který byl při tehdejším hledání hrobu ještě malý chlapec, jsem našel místo hrobu, které bylo ještě trochu patrné. Pokoušel jsem se v okolí najít nějakou vystřelenou nábojnici. Americká tam nebyla žádná, podařilo se mi najít jen vystřelenou nábojnici z pušky typu "Lebel". Tyto pušky používala francouská armáda za první světové války a v době druhé světové války byly (mimo jiných zbraní) ve výzbroji německé domobrany. V těsné blízkosti hrobu byl nalezen ještě kapesní nůž a stranický odznak NSDAP s hákovým křížem.

Je známou skutečností, že projevem nacistického fanatismu bylo na konci války i to, že zvláštní policejní oddíly, ale i různé polovojenské skupiny slídili po dezertérech z německé armády či zakročovali proti německým obyvatelům, kteří nejevili patřičné nadšení pro boj proti postupujícím Američanům. Ve světle toho, ale i dalších zjištěných skutečností může mít "pernolecká legenda" úplně jiné rysy. Byl onen zastřelený muž opravdu fanatický nacista popravený Američany, nebo Němec, odstraněný nacisty proto, že proti Američanům nechtěl bojovat? Nebo někdo využil zmatené a nepřehledné doby k tomu, aby si vyřídil osobní účty, které třeba s politikou neměli nic společného?

Po dlouhé době se podařilo spojit s jedním německým původním obyvatelem Pernolce a ten podal tuto informaci.
Do Pernolce přišel (zřejmě nedlouho) před koncem války svobodný muž, který utíkal z východu. Stal se správcem na zdejším statku Meierhof. Američané přijeli do Pernolce 5.května. Tři dny po svém příjezdu do obce jej Američané zatkli, jeho majetek rozdělili mezi Poláky nasazené sem na nucené práce, a poté správce zastřelili. Zřejmě se vůči nuceně nasazeným choval špatně. Pokud se traduje příhoda o jakém si přívrženci NSDAP a zlatých zubech, určitě není pravdivá.
V Pernolci byl pouze jeden zastřelený, a sice výše uvedený správce.
Od jednoho z pernoleckých pamětníků jsem se dozvěděl, že správce byl Poláky pohřben. Jako nově příchozí neměl v obci žádné kořeny. Pokud se podíváme od dnešní tvrze, byl hrob asi dále vlevo od vlakové stanice, kde také začínal les.

Tak nevím, zda se někdy dozvíme pravdu. Nalezený odznak NSDAP u hrobu mohl patřit jak mrtvému, tak i těm, kteří ho tam zastřelili. Proč by Poláci ke kterým se správce špatně choval, ho měli zahrabat v lese? Proč obyvatelé Pernolce správce statku řádně nepohřbili? A tak budu po pravdě pátrat dál?
Soucek.