nám napsal(a): Dostal jsem od kámoše typ na zajímavou knihu od Kennetha Alforda s názvem Hitlerovi milionáři.

V knihkupectví ji už neměli,sehnal jsem ji na netu a nezklamala mně. Kniha vznikla na základě studia tisíců stran odtajněných zpráv, dopisů, hlášení, výslechů a rozhovorů. Do největších podrobností popisují vyšetřování činnosti Kurta Bechera a dalších bývalých členů SS. Ti všichni sice pracovali pro Hitlera, ale především pracovali pro sebe. Své "povinnosti" vykonávali jednou rukou s nevšední horlivostí, ale druhou rukou si přitom nacpávali kapsy ukradenou kořistí. Dobytí Evropy a západních částí Ruska vedlo k mohutnému rabování a vykrádání bank, kostelů, firem, domů a soukromých majetků občanů.
Každé židovské ghetto vydalo skladiště plná uměleckých děl, zlata, peněz, prstenů, starožitností atd. Každý vlak, plný mužů, žen a dětí, mířící do koncentračních táborů rozsetých po celé Evropě, vezl tisíce lidí zbavených majetku a posléze i životů. Když Německo v květnu 1945 kapitulovalo, z hory naloupeného zlata zůstaly jen drobky. Kam se to vše ztratilo? Značná část lupu se dostala do rukou Adolfa Eichmana, ten si chtěl dokonce prozrazením míst s ukrytým zlatem zachránit život, když ho dopadl izraelský Mossad. Další část lupu skončila v rukou jiných prominentů od SS, kteří se v poslední fázi války shromáždili v rakouských Alpách, kde ve svém fanatismu chtěli vytvořit poslední obranou linii. Jen několika nacistům se pak povedlo uniknout zajetí, většina byla zatčena americkou armádou. Ale předtím stačili zahrabat pytle a kovové truhly,bedny naházeli do hlubin jezer a sklepy a kůlny v Altausee naplnily vším možným. Od peněz až po zavařovací sklenice plné zlatých mincí.
Důkladné a rozsáhlé pátrání v prvních letech po kapitulaci prováděné Američany objevilo pouze zlomky tohoto bohatství. Autoři se domnívají,že je ukryto v bezpečí na "jiné" časy,potvrzoval by to i vznik organizace s názvem Spinne(Pavouk),která na konci války dostala úkol střežit tato místa a zabránit tím objevení zakopaných cenností.Shodou okolností,aniž bych tušil na jak exponovaném místě jsem se ocitl,jsem v Altausse v roce 2006 byl. Je to nádherné a přepychové horské středisko a myslím si, že mnoho místních obyvatel dodnes skvěle žije ze zakopaných pokladů. Je to logické i tím, že v Altausse dlouho po válce žili manželky prominentních esesáků s příbuznými a určitě věděly o ukrytých cennostech své.Doporučuji tuto knihu přečíst všem zájemcům, neodtrhnete se od ní. A pro ty, které by snad napadlo vyrazit tam potom s klackem dám jednu radu.Pozor na Pavouka a jeho sítě,nemuselo by to dobře dopadnout!