Hlavní nabídka
· Domů
· Ankety
· Archiv článků
· Často kladené otázky
· Diskuze a Inzerce
· Doporučte nás
· Encyklopedie
· Napište článek
· Praktické odkazy
· Připomínky
· Seznam uživatelů
· Soubory ke stažení
· Soukromé vzkazy
· Statistiky webu
· Témata článků
· Top 10
· Váš účet
· Vyhledávání
Kdo je přihlášen ?
Stránky prohlíží 47 anonymních a 1 registrovaných uživatelů.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
Webhosting

Provozováno na síti WEBSTEP

Celkem návštěv od spuštění webu

TOPlist

Vše za odvoz
Věnujte vše co už nepotřebujete někomu jinému "Za odvoz"

Náboj 7,62 x 25 Tokarev - malé povídání o nábojích

Přijal: mcmlxxx - Úterý, 29.08. 2006 - 08:50:56
Téma: Nebezpečí
lubos

nám napsal(a): Najít nábojnici či celý náboj mnohdy ve formě blátěné koule je při hledání celkem častá záležitost. Spodní části brokových patron (ale i nábojnice kulových nábojů) jsou bohužel pro nás hledače neodmyslitelným koloritem našich lesů, luk a strání, místy to vypadá, jako kdyby manévry neprováděly armádní sbory, ale myslivci...

Přestože se ne každý hledač zajímá o militarie, téměř každý nábojnici vykope a pak ho začne zajímat z kteréto že zbraně mohla být vystřelena. Pokud má štěstí, je dno nábojnice čitelné, a vyražené údaje mu sdělí, jaká byla ráže náboje, kdo byl jeho výrobcem a může tam být i rok výroby a od těchto údajů lze odvodit zbraň pro kterou byl náboj (nábojnice) určen. Co se zřejmě nikdy nedoví, to je informace kdy a za jakých okolností a na koho bylo stříleno – a ono je to někdy lepší nevědět.... Pokud je dno nábojnice natolik zkorodované, že vyražené údaje jsou nečitelné, nebo chybí a nebo hledač neví kde najít identifikační informace, nastupuje většinou dotaz na nějakém fóru, co za nábojnici (náboj) nalezl. Je smutné, že takový dotaz je většinou případů doprovázen nekvalitní fotografií postrádající jakékoliv měřítko a o uvedení základních rozměrů nábojnice si čtenář fóra může nechat jenom zdát. Přitom je docela snadné zabrousit na některý z military webů, který může dát odpověď nejenom na otázku jaké ty základní míry nábojnice (náboje) jsou, ale může napomoci i k identifikaci UFO náboje.

V následující tabulce jsou základní určované rozměry náboje.

Zkrácené označení

Určovaný rozměr (velikost)

E1

Průměr drážky pro vytahovač v mm

R

Síla okraje (dnového zakončení) nábojnice v mm

r

Šířka drážky pro vytahovač v mm

R1

Průměr okraje (obruby) nábojnice v mm

P1

Průměr těla nábojnice u drážky nebo okraje (obruby) nábojnice v mm

P2

Průměr těla nábojnice na vrcholu dosedacího kuželu v mm

H1

Průměr těla nábojnice u paty dosedacího kuželu v mm

H2

Průměr těla nábojnice na ústí v mm

G1

Průměr těla střely na ústí nábojnice v mm

L1

Délka od dna nábojnice k vrcholu dosedacího kuželu v mm

L2

Délka od dna nábojnice k patě dosedacího kuželu v mm

L3

Délka nábojnice v mm

L4

Délka náboje v mm

a

Vrcholový úhel dosedacího kuželu

t

Výška okraje kování brokové nábojnice v mm

D

Průměr kování brokové nábojnice v mm



Malé povídání o nábojích obr. 1


Všechny náboje, kulové nebo brokové, se skládají ze čtyř základních částí:

  • nábojnice
  • zápalky
  • prachové náplně
  • střely


Malé povídání o nábojích obr. 2


Pro představu jak to v takovém náboji vlastně vypadá, přidávám řez loveckým kulovým nábojem se středovým zápalem a speciální střelou. Průšlehové kanálky se označují také jako zátravky.

Podle způsobu zápalu rozeznáváme tři druhy nábojů:

  • jehlový (s kolíčkem na straně, tzv. Lefox, správně psáno Lefaucheux)
  • okrajový (typicky malorážkové náboje)
  • středový

Prachová náplň náboje je tvořena bezdýmým střelným prachem na bázi nitroceluózy nebo nitroglycerinu. Prach může mít různou zrnitost a tvar prachových zrnek a také různé zbarvení.

Střela, někdy zvaná též odporně odborným termínem kulka (tenhle terminus technikus pochází patrně z doby prvního vývoje střelných zbraní, kdy se používalo všeobecně olověných střel, které měly kulový tvar. Střely tohoto tvaru se daly snadno zhotovovat, měli k ploše průřezu nejvhodnější váhu, nevyžadovaly stabilizaci a proto mohly být vystřelovány z hladkých hlavní) je tvořena základnou, hrotem a tělem. Tvar střely je upraven tak aby co nejvíce vyhovoval stabilitě za letu a účelu k němuž je náboj určen. Olověných střel se dnes používá především pro revolverové náboje, brokové náboje a malorážkové náboje (s ohledem na ekologický dopad myslivecké střelby na životní prostředí, však dochází k přechodu na jiné kovy – wolfram, zinek, nikl). Další vývoj, zejména stupňování balistické výkonnosti vedl k potřebě chránit střelu proti deformaci, což se dosáhlo opláštěním střely vrstvou tvrdšího materiálu, nejčastěji oceli nebo slitinou mědi a niklu. Takto vznikla u střel olověná jádra, chráněná na povrchu pláštěm z jiného kovu.



Malé povídání o nábojích obr. 3


Pokud plášť pokrývá celou střelu (neplatí to u základny) hovoříme o celoplášťové střele. Pokud je hrot střely obnažený je to střela poloplášťová. Expanzní střela je v podstatě poloplášťová střela s otvorem v obnaženém olověném hrotu. Speciální střela je složena ze dvoudílného pláště a dvoudílného jádra. Přední měkká část se roztříští a zadní tvrdá část způsobí průstřel. Mezi takové střely patří průbojné (jádro ocelové, karbidové, wolframové), trasovací (po našem svítící, se složí tvořenou hořčíkem, hliníkem, vydrží svítit až 600 m), zástřelné (se složí vytvářející kouř k označení dopadu), střely strážního náboje, střely cvičného náboje (s papírovou nebo dřevěnou střelou s dutinou uvnitř, které jsou proti vlhkosti chráněny vrstvou parafínu. Prachová náplň je menší a proto je v nábojnici utěsněna papírovou zátkou. U automatických zbraní se používá pro nácvik střelby cvičný náboj tzv. slepý tj. bez střely, kdy hrdlo nábojnice je prodlouženo a zalisováno do tvaru střely s faldíky tvořícími hvězdičku. Při použití takového náboje je většino nutné u zbraní zároveň použít také redukci na hlaveň k získání dostatečného tlaku plynů pro chod zbraně - automatické natažení a nabití – typicky použití kloboučku s malým otvorem našroubovaným na konci hlavně SA vz. 58).



Malé povídání o nábojích obr. 4


Mimo uvedené střely mají zejména velkorážné náboje (kolem 13 mm) střely různě kombinované, jako např. průbojně zápalné, průbojně tříštivé a pod..

Aby se zabránilo vnikání vlhkosti do zápalné slože zápalky a prachové náplně, jsou spáry kolem střely a zápalky opatřeny nátěrem rychleschnoucího laku. Barva tohoto laku bývá různá od červené (nejčastější), přes zelenou, fialovou až po černou. Barva může udávat druh střely (použití rozdílné střely u jednoho typu náboje), ale toto pravidlo není dodržováno všemi výrobci střeliva stejně a tak bezpečně rozeznat druh střely lze jen podle barveného značení na hrotu střely, což je značení respektované a dodržované všemi výrobci střeliva.



Malé povídání o nábojích obr. 5


Barevné označení střel znamená:

  • střela bez barvy – ostrý náboj
  • střela zelené barvy – svítící
  • střela červené barvy – zápalný
  • střela černo-červené barvy – průbojně zápalný
  • střela bílé barvy – redukovaný
  • střela žluté barvy – těžká střela


Malé povídání o nábojích obr. 6


Střela je upevněna v nábojnici tzv. zaškrcením – po zalisování střely se krček nábojnice těsně uzavře a to buď po celém obvodu nebo jen na několika místech, takže se okraj zatlačí mírně do pláště střely. Jen pro zajímavost, v literatuře jsem nalezl údaj, že síla potřebná pro vytažení střely z nábojnice vojenského puškového náboje by měla činit 30 až 50 kg !

 



Malé povídání o nábojích obr. 7


7,62 x 25 Tokarev

Přestože je 7,62 TT označován jako ruský náboj, a jde zcela jistě o nejčastěji nacházený náboj z období druhé světové války na našem území, ale jeho kořeny musíme hledat v Německu roku 1883, kdy začal vývoj jedné z vizuelně nejpovedenějších pistolí a to Mauseru C – 96. Hlavní část této zbraně vyprojektovali bratři Federleové, kteří pracovali pro továrnu Paula Mausera (Mauser-Werke AG). Vyrábět se začala v roce 1896 v ráži 7.63 x 25mm Mauser (.30 Mauser). Měla vnitřní zásobník na 6, 10 nebo 20 nábojů. Varianty se 6 a 20 náboji se ovšem neosvědčily a přestaly se vyrábět. C-96 byla nabídnuta pro německou armádu, ale neuspěla. Zbraň se dostala na civilní trh jako pistole-karabina, kde zaznamenala velký úspěch hlavně mezi lovci a cestovateli.



Malé povídání o nábojích obr. 8


První vojenské nasazení C-96 proběhlo za Búrské války (1899-1902). Za 1. světové války z důvodu nedostatku standardních pistolí Luger nakoupila německá armáda asi 150 000 pistolí v ráži 9x19mm Parabellum. Pistole tohoto kalibru jsou označeny nepřehlédnutelnou číslicí 9 na pažbě.



Malé povídání o nábojích obr. 9


V letech 1931-32 byly vyvinuty dvě poslední verze C-96, modely 711 a 712, které měly výměnné zásobníky na 10 nebo 20 nábojů. Modle 712 byl mimo jiné schopen automatické palby kadencí asi 1000 ran/min. Ve 2. světové válce jí byly vybaveny některé druhosledové jednotky Reichswehru (německé armády). Vyvážela se také do mnoha zemí (např. Rusko, Čína atd.).

C-96 byla dokonce doporučenou zbraní v ruské armádě, kde si ji mohli důstojníci vybrat jako alternativu k revolveru Nagant. Určitě se s touto zbraní střetávali také příslušníci ČS legií. Mnoho pistolí bylo také dodáno do Ruska během revoluce, většinou s krátkou hlavní a tato verze dostala přezdívku Bolo (zkrácenina pro Bolševik) Mauser. Pistole z dovozu i “domácí” výroby byla používána Číňany v  občanské válce a druhém konfliktu s Japonskem. Zde získala přezdívku krabičkové dělo (pro tvar zásobníku připomínající tvarem krabičku)

Perličkou je, že "blaster" Hana Sola z Hvězdných Válek je inspirovaný a vyrobený podle C-96.

Pro C-96 byl Mauserem rovněž navržen nový náboj ráže 7,63 mm s lahvičkovitou nábojnicí délky 25 mm. Nábojnice pojmula značné množství bezdýmného prachu a na dobu svého vzniku se jednalo o značně výkonný náboj. Zde se vyplatí varovat, že rozměrově je náboj 7,63 x 25 mm Mauser takřka shodný a tudíž velmi snadno zaměnitelný s nábojem 7,62 x 25 mm Tokarev, který z něj bezprostředně vzešel o zhruba 30 let později. Náboj sovětského původu je však podstatně výkonnější a dosahuje vyšších komorových tlaků, což ve spojení s mnohdy “letitým” stavem zbraní může snadno vést k destrukci zbraně při záměně munice. Pomocným poznávacím znamením je drážka nábojnice pro vytahovač, která je u 7,62 mm TT větší než u 7,63 mm Mauser. Rovněž tak je zapotřebí věnovat pozornost faktu, že dnový rozměr i délka válcové části náboje 7,63 mm Mauser je takřka shodný s nábojem 9 mm Luger a není tedy problém devítkový náboj nabít do zbraně komorované pro 7,63 mm. Co by však provedl se zbraní případný výstřel, kdy by se do vývrtu nahrnula střela o více než 1 mm větší ráže, není obtížné domyslet. Proto je zapotřebí věnovat vždy pozornost skutečné ráži zbraně a speciálně u starších zbraní ráže 7,63 mm (a ostatně i 7,62 mm TT) dávat pozor na užití odpovídající munice.



Malé povídání o nábojích obr. 10


Ruská armáda kupovala náboje k pistoli Mauser v zahraničí především u německých firem DWM. Při směřování vývoje (projekci) střelných zbraní pro armádu v roce 1928 bylo rozhodnuto o zpracování konstrukcí s použitím náboje ráže 7,63 mm Mauser s tím, že tento náboj bude možno rovněž použit v dalších zbraních. Z důvodu použití jediného nástroje při výrobě náboje byla ráže zmenšena na 7,62 mm a světlost z 7,86 na 7,85 mm. Tvar nábojnice je kopií náboje Mauser, náboj je opatřený plášťovou střelu s olověným jádrem, zalisovanou v plášti nábojnice a odůlkovanou. Nábojnice byla mosazná nebo ocelová (bez laku) lahvičkového tvaru beze vystupujícího dna.

Malé povídání o nábojích obr. 11


Nábojnice má zahrdlení a kuželový přechod od střely k tělu nábojnice. Délka nábojnice ozn. .30 Mauser činí .990 a u 7,62 TT .988 (hodnoty uváděné v "MODERN RELOADING BY RICHARD LEE", 1997). Ve dnu nábojnice je místo pro zápalku a dva průšlehové otvory pro zapálení prachové náplně náboje. Zápalka je unifikovaná se zápalkou používanou pro náboj 7,62 Nagan. Kruhová drážka z vnější strany náboje (pro drápek vytahovače) má větší výšku v porovnání s nábojem Mauser pro zvětšenou bezpečnost funkce mechanizmu vytažení nábojnice.

Vojenské náboje měli nábojnici z mosazi a střelu s olověným jádrem potaženou plátovanou ocelí. Po roce 1951 roce bylo stardardně olověné jádro zaměněno za ocelové a pro zachování hmotnosti střely byla délka střely zvětšena na 16,5 mm.



Malé povídání o nábojích obr. 12


Zásluhou poměrně velkého výkonu byl náboj vzat jako základ při zpracování všech ostatní pistolí - samopalů. V letech Velké vlastenecké války vzrostl bojový význam samopalů (zbraní používajících pistolové střelivo a střílejících dávkou) a pistolový náboj TT se stal nejhromadněji vyráběným nábojem. V roce 1943 byl seznam nábojů rozšířen o náboje se stopovkou a ocelovým jádrem.



Malé povídání o nábojích obr. 13


Z leva:

  • střela s olověným jádrem
  • střela s ocelovým jádrem
  • střela průbojně zápalná (střela hmotnosti 4,25-5,16 g – ocelové jádro)
  • střela se stopovkou (svítící)
  • střela se stopovkou – jiná konstrukce

Základní technické údaje náboje:

Ráže (kalibr) - 7,62 mm

Hmotnost náboje - 10,2-11 g.

Hmotnost střely - 5,52 g.

Hmotnost prachové náplně - 0,48-0,52 g.

Délka náboje - 34,85 mm

Délka nábojnice - 24,7 mm

Délka střely - 16,3 mm

Obsah nábojové komory - 0,93 cm3

největší tlak plynů - 2100 Kg/cm2 MPa

další používané označení náboje:

  • 7,62x25 TT
  • 7,62 Typ P
  • .30 Tokarev

Hmota střely od 5,32 do 5,6 g (obyčejná a s ocelových jádrem). Počáteční rychlost - pro pistoli TT (hlaveň délky 116 mm) zpravidla se uvádí 420 m/s, v soudně-balistické příručce "Automatické pistole a jejich stopy na střele a nábojnici" se uvádí 420-450 m/s. Pro PPŠ (délka hlavně 269 mm) počáteční rychlost střely 500 m/s. Pro pokusný PP z roku 1944 s hlavní dlouhou 405 mm se uvádí 600 m/s (speciálně zdůrazněno, že se přitom se dosahuje lepší využití nábojů než v PPŠ).

Náboj je možné použít do pistole vz. 52, Tokarev M 1930, TT 33, M52, M57, samopalů PPŠ 41, PPS 43, modelů PPD, vz. 26

Značení náboje TT a výrobci

Sovětské náboje

Do roku 1942 byly nábojnice bez označení ?!, jelikož všechny náboje byly údajně vyráběny jedním závodem. Později, až v roce 1944 byl na dno nábojnice dodatečně vyražen znak výrobce, rok výroby a někdy také měsíc. Nároky kladené na vyrobenou munici v době války (co se týče spolehlivosti munice při dlouhodobém skladování) byly zjednodušeny (kvantita na úkor kvality) a v současné době kvalita takových nábojů vyvolává oprávněné pochybnosti.

 

 

 

 

Náboje měly následující označení:

    • číslo muniční závodu na 12 hod.
    • rok výroby - na 6 hod
    • dvě hvězdičky na 3 a na 9 hod.


Malé povídání o nábojích obr. 14


Hvězdičky mohly chybět (např . závod č. 38, rok výroby 86, ocelová plátovaná tombak nábojnice).

 

Bulharské náboje

se vyráběli v padesátých letech v muničním závodě ve městě Kazanlyk. Kód na nábojnici - “10”. Počáteční rychlost střely byla kolem 470 metrů za vteřinu. Na západě získaly tyto náboje pro dlouhý zášleh a charakteristický zvuk při výstřelu název "FIREBALL EXPRESS".

Čínské náboje

se vyrábí i v současné době, jsou nekvalitní a mají malou spolehlivost při střelbě. Označeny jsou následujícími kódy výrobce: "11", "31", "41", "61", "71", "81", "321", "661", "947". Rychlost letu střely - kolem 470 metrů za vteřinu. Náboj je používán v Číně pro pistoli typ 51, samopal typ 50, 43 a 64.

Polské náboje

se vyráběli se do poloviny padesátých let. Nesli označení kódem "21" nebo "343", a rokem výroby. Na nábojnici byla ještě obvykle dvě čísla označující zřejmě číslo šarže – serii. Rychlost dosahovala 490-530 metrů za vteřinu. Byly zjištěny případy, kdy se rychlost střely měnila od výstřelu k výstřelu v rozmezí třiceti-čtyřiceti procent ! Při takovém rozptylu rychlosti munice vzniká nebezpečí při střelbě, proto třeba být navýsost opatrným při při koupi a používání těchto nábojů.

Československé náboje



Malé povídání o nábojích obr. 15


současně vyráběné náboje se vyznačují počáteční rychlostí kolem 500 metrů za vteřinu. Tyto náboje jsou rozhodně nejkvalitnější. Je nutno pamatovat, že se v Československu v pětapadesátých až šedesátých letech vyráběly zesílené náboje ráže 7,62CH25MM pro pistoli "Model 52" a samopal vz. "24" a "26". Počáteční rychlost střely u tohoto druhu munice dosahovala 550-560 metrů za vteřinu. Podobný náboj je nepřípustné použít na střelbu z TT, jelikož může dojít k poškození zbraně a případnému zranění střelce.

Maďarské náboje

se vyrábí v současnosti s náplní nevyvolávajícím korozi zbraně, ale je potřeba být opatrným při koupi těchto nábojů, protože se pod Maďarskými výrobci někdy nabízí polské nebo bulharské náboje.

Německé náboje

se vyráběli se v padesátých letech ve dvou závodech a měli označení "04" a "05". Zprava od kapsle byla umístěna šesticípá hvězda.

Rumunské náboje

měli dva kódy: "21RPR" a "22RPR", kde písmena označují anglickou zkratku názvu země.

Jugoslávské náboje

jsou málo známy a prakticky se na zahraničních trzích nevyskytují.

Irácké náboje

se vyrábí do dnešních dnů. Kód závodu se skládá ze dvou symbolů: trojúhelník s arabskou číslicí"pět" a písmena - "zim". Pod zápalkou je arabskými číslicemi rok výroby.

USA

místní umělci, kteří mají zvláštní potěšení v experimentování s různým zvětšováním prachových náplní, používáním jiných druhů prachu, vyrábějí tuto munici v tuzemských podmínkách. Používají připravenou střelu, která se vnějším průměrem blíží ráži náboje TT a vyrábí náboje ručně, používající nejrůznější tlaky. Problém pro zájemce ručně vyrobit (přebít) náboje TT spočívá v tom, že v ocelové nábojnici tohoto náboje není možné vložit pouzdro zápalky. Američané používají pro výrobu nábojnice k náboji TT lisování nábojnice populárních a všeobecně rozšířených nábojnic ráže .38 SPECIAL a .357 MAGNUM. Na soustruhu zmenší průměr dna nábojnice na 9,95 mm, a zvětší šířku zápichu pro spolehlivou funkci vyhazovače. Následující manipulace je ve zkrácení nábojnice do délky 25,8 mm a potom nastává nejvíce zodpovědná a náročná etapa – vytvoření odpovídajícího lahvičkovitého tvaru nábojnice. Poslední manipulací je definitivní seříznutí nábojnice na výšku 25,02 mm. Tak zůstává hotová nábojnice vhodná pro výměnu zápalky. Pro dokončení náboje je možné použít střelu pro karabinu M1, která podle typu váží od 6,53 do 7,19 gramů. Po zalisování střely v nábojnici je nutno věnovat pozornost celkové délce náboje, která musí být v rozmezí od 34,8 do 35,05 mm, - přespříliš hluboké nalisování střely povede k zvyšování tlaků prachovým plynů a při expanzi může zavinit roztržení nábojnice při výstřelu. Je také být maximálně opatrný při experimentování s množstvím (váhou) střelného prachu. Optimální množství je takové, které zabezpečí střele počáteční rychlost letu v rozmezí od 430 do 490 metrů za vteřinu při hmotnosti střely 5,5 g a pro střelu hmotnosti 7g rychlost 300-350 metrů za vteřinu.



Malé povídání o nábojích obr. 16


Různorodost nalezených nábojů dokladuje tento obrázek. Pro porovnání je připojena v pravé půli obrázku nábojnice 9 mm Luger a 9 mm jateční mosazná nábojka.

K náboji 7,62 TT neodmyslitelně patří zbraně ruských vojáků. Zbraň, kterou nelze přehlédnou, a která je na téměř každé fotografii nebo soše ruského vojáka je samopal Špagin (PPŠ41), o trochu méně viditelná je pistole Tokarev (TT 30/33) a výčet uzavírá samopal Sudajev (PPS43 ).



Malé povídání o nábojích obr. 17


 

Pistole Tokarev TT 30 / 33



Malé povídání o nábojích obr. 18


 

Pistole Tokarev TT 30 konstruktéra Fědora V. Tokareva (1871-1968) představuje první sovětskou vojenskou pistoli domácího původu, která měla ukončit nesoulad a nestandardnost výzbroje ručních krátkých zbraní v Rudá armádě a zároveň měla nahradit sice velmi rozšířený revolver Nagant, ale již v té době morálně a konstrukčně zastaralý.



Malé povídání o nábojích obr. 19


F. V. Tokarev, se nechal ovlivnit Browningovou konstrukcí (pistole Colt M 1911) s odemykáním závěru krátkým zákluzem hlavně prostřednictvím jejího snížení. Mechanismus pistole TT byl oproti M1911 zjednodušený a bez pojistky. Pistole TT měla mít jednu necnost a tou je samovolně vypadávající zásobník.

 



Malé povídání o nábojích obr. 20


Pistole TT byla zkonstruována pro nový náboj 7,62 x 25 mm Tokarev a byla zavedena do výzbroje sovětské armády v roce 1930. Výroba byla zahájena ve zbrojovce v Tule. V roce 1933 byla zahájena výroba modifikované pistole (úprava uzamykacích ploch) označená jako vzor TT-33 (Tula-Tokarev). Během války se výroba přesunula do Iževska a po ní zpět do Tuly. V letech 1933-1945 bylo údajně vyrobeno okolo dvou miliónů pistolí. Pistole TT-33 byla velmi rozšířená i po druhé světové válce a to nejen ve výzbroji SSSR ale i jeho satelitů. Pistole TT 33 poválečné výroby mají na pouzdru závěru jemné rýhování místo svislých žlábků.



Malé povídání o nábojích obr. 21


 

Pistole Tokarev TT 33 - předválečný model

Pistole Tokarev má uzamčený závěr Browningovy konstrukce s krátkým zákluzem hlavně. Bicí ústrojí, záchyt kohoutu, přerušovač a vyhazovač jsou uloženy ve vyjímatelném bloku. Manuální pojistka u této pistole je zcela vynechána, zajištění zbraně se provádí nastavením kohoutu prostřednictvím bezpečnostního ozubu do pojistné polohy. Jednořadý zásobník je vyroben z ocelového plechu, po obou stranách má malé kontrolní otvory, jeho kapacita činí osm nábojů 7,62 mm Tokarev.



Malé povídání o nábojích obr. 22


 

A závěr, B zásobník, C zajištění pružiny v závěru u hlavně, D kolíček pružiny k hlavni , E vratná pružina, F zajištění závěru, G hlaveň, H kloubek zákluzu, I tělo pistole, J bicí ústrojí.



Malé povídání o nábojích obr. 23


Malé povídání o nábojích obr. 24


 

Pistole se sice během druhé světové války osvědčila jako výkonná a spolehlivá, ale poměrně průbojný náboj 7,62 x 25 mm měl malou zastavovací schopnost. Ovšem průbojnost u originálních vojenských nábojů s ocelovým jádrem je přímo nedostižitelná a střela je schopna prostřelit většinu neprůstřelných vest a jiných balistických ochran. Tato schopnost je demonstrována na následujících fotografiích prostřelených telefonních seznamech s použitím náboje 7,62 TT a náboje ráže 9 mm



Malé povídání o nábojích obr. 25


Malé povídání o nábojích obr. 26


 

Pistole Tokarev se vyráběla mimo SSSR v licenci v Polsku, v Jugoslávii pod označením M57 nebo M70A a v ráži 9 mm Parabellum jako M65. V Maďarsku se vyráběla verze v ráži 9 mm Parabellum pro export do Egypta, známá jako Tokagypt 58. Čína vyráběla pistoli Tokarev pod označením Typ 54, Severní Korea vyráběla pozměněný model Tokareva po označením Typ 68.



Malé povídání o nábojích obr. 27


--------------------------------------------------------------------------------
Technicko - taktická data pistole Tokarev : Ráže 7,62 mm


Náboj 7,62x25 Tokarev
Celková délka zbraně 195 mm
Délka hlavně 116 mm
Hmotnost prázdné zbraně 850 gramů
Úsťová rychlost 420 m/sec
Účinný dostřel 50 m
Bojová rychlost střelby 10-15 ran/min
Kapacita zásobníku 8 nábojů


Malé povídání o nábojích obr. 28


Podklady:

ŽUK A.B.: Revolvery a pistole, Naše vojsko, Praha 1993
Časopis Střelecký magazín
Časopis Střelecká revue
http://www.valka.cz
http://www.gunner.czechian.net
http://www.wikipedie.com

 
Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Bezpečnostní kód: Bezpečnostní kód
Do tohoto pole vložte bezpečnostní kód:

Vytvořit účet.
Související odkazy
· Více o tématu Nebezpečí
· Další články které přijal mcmlxxx


Nejčtenější článek na téma Nebezpečí:
Náboj 7,62 x 25 Tokarev - malé povídání o nábojích

Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4.72
Účastníků: 25

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

Související témata

Války a bitvy

"Náboj 7,62 x 25 Tokarev - malé povídání o nábojích" | Přihlásit/Registrovat | 11 komentářů | Vyhledávání v diskusi
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se.

Re: Náboj 7,62 x 25 Tokarev - malé povídání o nábojích (Hodnocení: 1)
Od: kolonizator (kolonizator@volny.cz) - Středa, 30.08. 2006 - 07:57:05
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Perfektně zpracovaný materiál. Spousta věcí pro mě byla nová. Děkuji.

Re: Náboj 7,62 x 25 Tokarev - malé povídání o nábojích (Hodnocení: 1)
Od: Baba (rafina@rafina.cz) - Čtvrtek, 31.08. 2006 - 14:53:43
Super článek ! Parádně jsem si početl a dost věcí si ujasnil.Kamera chválí :-)

Bába

Re: Náboj 7,62 x 25 Tokarev - malé povídání o nábojích (Hodnocení: 1)
Od: Vlasta_CZ (uhlici@volny.cz) - Pátek, 01.09. 2006 - 21:36:48
Teda, perfektne napsano. Skoda ze takovych clanku neni vice. Precetl jsem to jednim dechem. Dekuji moc za bezva cetbu.

Re: Náboj 7,62 x 25 Tokarev - malé povídání o nábojích (Hodnocení: 1)
Od: seef (seeeef@seznam.cz) - Sobota, 02.09. 2006 - 09:34:53
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu) http://www.kvest.eu
Super čtení!!!

Re: Náboj 7,62 x 25 Tokarev - malé povídání o nábojích (Hodnocení: 1)
Od: nosal (hlednosal@seznam.cz) - Neděle, 03.09. 2006 - 10:05:04
Pěkně napsáno. Dobré údaje. Oceňuju to i jako sběratel munice.
Re: Náboj 7,62 x 25 Tokarev - malé povídání o nábojích (Hodnocení: 1)
Od: ACER (jaroslav.peroutka@seznam.cz) - Středa, 20.09. 2006 - 22:16:48
 
Skutečně,to nemá chybu!!!
Re: Náboj 7,62 x 25 Tokarev - malé povídání o nábojích (Hodnocení: 1)
Od: ACER (jaroslav.peroutka@seznam.cz) - Středa, 20.09. 2006 - 22:17:16
 
Skutečně,to nemá chybu!!!

Re: Náboj 7,62 x 25 Tokarev - malé povídání o nábojích (Hodnocení: 1)
Od: uboot (nemecpep@seznam.cz) - Pondělí, 02.10. 2006 - 17:55:21
Pěkné a poučné. Děkuji

Re: Náboj 7,62 x 25 Tokarev - malé povídání o nábojích (Hodnocení: 1)
Od: Gila (triflux@centrum.cz) - Čtvrtek, 13.09. 2007 - 19:40:08
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Chtěl bych dodat, že pro tento náboj byla vyrobena i čs. pistole ČZ52.
Majitele těchto pístolí bych chtěl varovat před použitím ruských válečných 7,62 Tok nábojů pokud by se k nim dostali. Rusáci pod dojmem účinku německých samopalových nábojů 7,92mm Kurz pro StG44 začali koncem války část Tokarevů vyrábět s krapet silnější prachovou náplní, aby tím vyrovnali handicap. Použití takových nábojů samopalu Špagin nečiní problémy, ale! Použití takových nábojů by mohlo vést u CZ52 k poškození, např prasknutím závěru v okolí výhozného okénka.
Zdraví Gila

Re: Náboj 7,62 x 25 Tokarev - malé povídání o nábojích (Hodnocení: 1)
Od: bibros (Toms608@seznam.cz) - Neděle, 17.02. 2008 - 16:34:45
No zase tak perfektní článek to není. Dovolím si upozornit na některé omyly autora. Původ náboje posunu do r. 1893, kdy vznikl náboj 7,65 Borchardt prapůvodní dědeček celé této skupiny nábojů. Dále nevím co je "světlost" nazval bych to průměrem střely. Ruský armádní revolver se jmenoval Nagant podle jména belgických bratrů, konstruktérů této zbraně. Barevné značení střel podle jejich provedení je v různých armádách různé, v některých případech se mnění i v armádě jednoho státu v závislosti na období a je to téma na samostatný článek. První náboj na fotce skupiny tří kusů 7,62x39 není cvičný, ale školní. V USA se náboje 7,62x25 vyrábějí komerčně na př. u f. Buffalo Arms a u dalších, mimo to mám pocit, že tyto náboje tam vyváží i SB ale to nevím jistě. Autor zcela pomíjí rozdíl mezi zápalkou Boxer a Berdan a z toho vyplývající rozdíl v konstrukci nábojnic pro tyto zápalky. Formulace "není možné vložit pouzdro zápalky" je toho dokladem. Výtažná síla je důležitý údaj o náboji a u některých ráží je ještě větší než 50 kg.
Re: Náboj 7,62 x 25 Tokarev - malé povídání o nábojích (Hodnocení: 1)
Od: mobius (crabb@azet.sk) - Pátek, 26.12. 2008 - 12:00:53
 
Pod pojmom "svetlost" by som skorej rozumel priemer otvoru v hlavni, nie priemer strely, ale nie je problem.

"Různorodost nalezených nábojů dokladuje tento obrázek. Pro porovnání je připojena v pravé půli obrázku nábojnice 9 mm Luger a 9 mm jateční mosazná nábojka."

Uvital by som, keby tento obrazok bol vo vecsom rozliseni, bolo by zaujimave, aspon pre mna, porovnat, ktore mi chybaju v zbierke ;-)
Detektory kovů články návody recenze hledání field testy záhady tajemství pozvánky na akce manuály návody galerie detektorů inzerce diskuzní fórum
Tesoro Compadre Cibola uMax Silver Cortes Eldorado Garrett Teknetics Bounty Hunter Fisher Troy Shadow MD3009 ACE 150 ACE 250 GTP1350 Tejon Vaquero Fieldmaster Compass Rutus Solaris XP GMAXX XP GOLDMAXX GOLDMAXX Power ADX Adventis Zetex JOKR Mikel Minelab Musketeer Advantage Explorer Quatro MP X Terra Whites White's IDX XLT DFX MXT QXT Spectrum Eagle MD3815B AD3018 Explorer SE Fisher F75 Teknetics T2 Fisher F4 Titanium Adonis Fisher F2 Fisher F4 Fisher F70
Kanál RSS 2.0
| Obsah: Bronislav MAREK | e-mail: detektory (zavináč) hantec (tečka) cz | Jabber: mcmlxxx (zavináč) hantec (tečka) cz |
Design layout by Jakub Dubec and Michal Krajcirovic.
Web pohání Copyright © Redakční systém UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.03 sekund
Magic SEO URL - Optimalizace pro vyhledávače
Poznejte další produkty Magic SEO URL
osCommerce SEO | phpBB SEO | phpBB3 SEO | ZenCart SEO