nám napsal(a): Na našem okrese se ještě tu a tam nacházejí různá boží muka, křížky i staré tzv. smírčí kříže. Ty se stavěly převážně na takových místech, kde se stalo nějaké neštěstí nebo vražda. V moderní době se na různá místa hromadných vražd nějak zapomnělo.

Tachovským hledačům z „Klubu hledačů HP Tachov“ se dostal do rukou zápis o exhumaci mrtvol z hromadných hrobů v dřívějším politickém okrese Tachov. Rozhodli se pátrat po místech obrovského neštěstí vězňů, kteří na samém konci války zahynuli. Mimo jednoho místa, kam dali desku s dvojjazyčným textem původní němečtí obyvatelé z blízké vesnice, není žádné jiné místo, kde byl hromadný hrob z pochodu smrti označeno. Místa, kde byly hromadné hroby chtějí hledači nějak označit.

V zápise se píše:
Ve dnech 18.- 21.září 1946 byla z příkazu Zemského národního výboru v Praze provedena exhumace mrtvol politických vězňů z hromadných hrobů v politickém okrese tachovském.
Exhumaci provedla vyšetřující komise zemského národního výboru v Praze sestávající ze soudního znalce policejního lékaře docenta MUDr. Eduarda Knoblocha, přednosty zemské kriminální úřadovny kriminálního rady JUDr. Josefa Anděla, zástupce ZNV vrchního komisaře Rudolfa Bautze a zástupce osvobozených politických vězňů Otty Filipa.
Na základě předběžného vyšetřování bezpečnostních orgánů bylo zjištěno, že počátkem roku 1945 procházely okresem tachovským transporty politických vězňů z koncentračních táborů, které byly evakuovány před blížícími se spojeneckými armádami. Transporty se děly jednak vlakem, jednak pěšky. Vězňové umírali hladem, jednak byli ubíjeni dozorci SS. Hromadné hroby se nalézají roztroušeny po celém okrese tachovském poblíž silnic a cest.
Dále jsou popisovány jednotlivé masové hroby na jakých katastrálních území se nalézají (Úšava, Maršovy Chody, Staré Sedliště, Pořejov, Ostrov, Doly, Tisová, Stará Knížecí Huť, České Nové Domky, Randevous, Heldroth, Písařova Vesce, Lesná) a popis jednotlivých mrtvol. V závěru zprávy je napsáno: "Vzhledem k tomu, že mrtvoly byly v zemi více než rok, byly ve značně pokročilém rozkladu, většinou měkké části jsou úplně zetlelé a zbývá jen kostra. Ze 216 nalezených a ohledaných mrtvol byla u 118 bezpečně zjištěna příčina smrti násilným zacházením, ve většině případů zastřelením ranou do týla nebo do zadní části lebky. U mrtvol, nebyly nalezeny žádné předměty, schopné přispět k identifikaci. Pokud byly nalezeny zbytky papírů, byly tyto naprosto zetlelé, takže nebylo jich nijak možno použít k eventuelní identifikaci. Také šatstvo a prádlo bylo vesměs naprosto zničené, takže též nemohlo být použito jako pomůcka k identifikaci."
Hromadných hrobů v tomto zápise je patnáct a dva hroby byly po jedné oběti. V dnešní době je známé pouze jedno místo u Staré Knížecí Huti, kde je bývalý hromadný hrob označen. Na kříži je tam pamětní deska, kde se v češtině a němčině píše, že tam bylo pohřbeno 37 obětí z pochodu smrti.
Koncem loňského roku v německých novinách vyšel článek od jednoho původního obyvatele Staré Knížecí Huti, který popisuje, jak se svým otcem v září 1946 vykopávali oběti, které se pak převezly na tachovskou Mohylu.
I když po šedesáti letech se krajina změnila, tak tachovští hledači se pokusí za pomoci bývalých obyvatel obcí, kde se hromadné hroby v jejich blízkosti nacházely a nyní se neví kde byly, najít a nějakým způsobem tato místa označit pamětní deskou.
Všech 216 nalezených mrtvol bylo převezeno na tachovskou Mohylu a pietně pohřbeno. V pozdější době bylo ještě nalezeno 16 dalších obětí na katastru Lhota, Kočov a Studánka, které byly také pohřbeny na tachovské Mohyle a tak celkový počet obětí na Mohyle je 232.

Někdy v roce 1975 jsem chtěl natočit o pochodech smrti film. Tehdy se tachovský fotograf Hynek Altman nabídl, že mi udělá fotografie z exhumace mrtvol, které se tehdy zúčastnil. Udělal mi asi 50 fotografií z celé exhumace. Zanedlouho jsem tyto fotografie zapůjčil sovětským vojákům na Milířích. Když jsem je chtěl zpátky, tak mi bylo sděleno, že je dali panu Kozlíkovi.(V té době dělal předsedu okresu). Ale ten mi řekl, že žádné fotky nemá. Požádal jsem znovu pana Altmana, zda by mi ty fotografie z exhumace udělal znovu. Byl jsem překvapen jeho reakcí. Žádné negativy nemám, nic jsem neviděl. Připadalo mi to, že někdo zakročil. Ale z jaké strany nevím.
Fotografie z exhumace se možná někde v Tachově nalézají. Rád bych si z nich udělal alespoň kopie. Ale problémy s fotkami z exhumace v září 1946 jsem měl i nyní. Abych mohl dát k tomuto článku nějakou fotografii, požádal jsem v tachovském okresním archivu o pomoc. Zavolal jsem tam ve čtvrtek 8.2.2007, řekl jsem o co mi jde. Bylo mi řečeno, že tam byl také nedávno redaktor z Blesku, který chtěl také nějaké fotky z té exhumace. Nic nedostal, protože takovým novinám nic nepůjčí a já abych přišel v pondělí 12.2. I když nějaké fotografie z té exhumace tam mají a ví kde, tak v pondělí mi bylo řečeno toto: materiály z bývalého okresu máme zpracované od roku 1945 do 1948. Dokud nebudeme mít zpracovaný celý archiv,tak vám nic neukážeme. Přijďte za dva roky !!! To mi vyrazilo dech.
Obrátil jsem se proto ještě na Muzeum Českého lesa v Tachově. Tam mi velice ochotně ukázali jaké fotky z té exhumace mají. Ty, které jsem si vybral mi naskenovali a poslali mi je domů E-mailem. A tak se i vy můžete na ně podívat. Ještě, že jsou někde ochotní lidé.

Soukup František
Klub hledačů HP Tachov


P.S. Na osmi černobílých fotografiích jejichž autorem je pan Hynek Altman st. je ukládání rakví na tachovské Mohyle. Zatím se nám podařilo najít dvě místa bývalých hromadných hrobů. V jednom bylo pohřbeno 11 obětí a v druhém 33 obětí.