nám napsal(a): Závody nám skončily v neděli 9.9. kolem 17 hod., kdy se rozjeli domů poslední detektoristé, kteří stavěli pomník domů. A tak pomník, který byl prvně postaven na počest šedesáti let panování Františka Josefa 1 jsme podruhé postavili, ale tentokrát i na počest XIII. Mezinárodních sportovních závodů detektoristů.

Možná, že by nějací detektoristé nebo mrcasníci chtěli podobné závody uspořádat. Tak tady je malá rada. Mimo sponzorů, kteří finančně pomohou, musíte mít silný klub, jehož členové chtějí něco udělat. Pak mít dobrou spolupráci s Městským kulturním střediskem a hodně ostatních kamarádů, kteří v rozhodující chvíli také pomohou. Těm všem patří velký dík. A pak už jen objednat počasí, aby nepršelo. To nám letos vyšlo i když skoro v celé republice pršelo a u nás bylo „jen“ zataženo.
V letošním roce jsme měli hned tři kandidáty na titul „Krále detektoristů“, kteří měli stejný součet bodů v součtu umístění z disciplin A+B. Proto podle stanov následoval jejich „rozstřel“. Všichni tři nastoupili znovu na závodní louku a na povel začali hledat nějakou zapomenutou minci.“ První kdo najde tak se stane králem“, bylo jednoduše řečeno, ale na „vyluxované“ louce to trvalo asi 10 minut, než Zdeněk Správka zavolal: mám ji. A Zdeněk Správka si opravdu titul krále detektoristů opravdu zasloužil. Zúčastnil se všech ročníků závodů a v každém závodě byl na předním místě. Již v druhém ročníku se už také rozstřeloval o krále, ale tehdy neuspěl.
Jako novinku na letošních závodech jsme udělali „hledací tombolu“. Šéf Minelabu nám zakopal mosazné čtveračky (3,5x 3,5 cm) s čísly od 1 do 95. Po skončení soutěžní části závodu, se závodníci a pořadatelé vrhli na louku. Měli na to dvě hodiny prohledat asi dva hektary. Mimo jednoho čtverečku našli všechny. Večer po slavnostním vyhodnocení začala druhá část hledací tomboly a to losování cen. Německá detektoristka překontrolovala zda jsou vložená všechny čísla. Do tomboly jsme připravili také jednoho „Černého Petra“. Na prkýnku byl nápis „ To jsem našel na XIII. Mezinárodních sportovních závodech detektoristů a nad nápisem bylo přilepené umělé ho*no. Losovat cenu si začal nálezce čtverečku s číslem 1. Napětí při losování bylo velké, neboť v tombole mimo Černého Petra, kterého nikdo nechtěl, byly také čtyři detektory. Přibližně v polovině losování si „majitel“ čtverečku vytáhl číslo ceny 38. To byl ten Černý Petr. Konferenciér Robert Dvořák si smutného detektoristu „vychutnal“ a pak mu předal druhou část ceny, která nebyla u Černého Petra vystavena a to šek na 500,- dolarů na nákup detektoru pod vodu od firmy Fishers. Ihned se mu rozzářili posmutnělé oči. Ale největší štěstí v tombole měli kdyňští hledači (Vladivoj), kteří si vylosovali tři detektory a řadu dalších hodnotných cen.
Volné hledání jsme v letošním roce přesunuli k jedné zaniklé vesnici na hranicích. Počasí nám také v neděli vydrželo a tak po čtyřech hodinách hledání jsme vyhodnotili nálezy. Na prvním místě se umístnil Libor Malán, který našel opaskovou přezku RAD a hodinový strojek. Potom skalní detektoristé se přesunuli asi o čtyři kilometry jižněji na stavění pomníku FJ1.
Závody se opět konaly pod patronací senátora a starosty města Tachov Mgr. Ladislava Macáka, který závodníky uvítal před zahájením závodů na závodní louce a pak večer společně s ředitelkou MěKS v Tachově Boženou Vaňkovou předávali ceny nejlepším závodníkům.
Domnívám se, že XIII. Mezinárodní sportovní závody detektoristů se opět vydařily a již budeme muset začít přemýšlet na dalším ročníku.
Soucek.