Hlavní nabídka
· Domů
· Ankety
· Archiv článků
· Často kladené otázky
· Diskuze a Inzerce
· Doporučte nás
· Encyklopedie
· Napište článek
· Praktické odkazy
· Připomínky
· Seznam uživatelů
· Soubory ke stažení
· Soukromé vzkazy
· Statistiky webu
· Témata článků
· Top 10
· Váš účet
· Vyhledávání
Kdo je přihlášen ?
Stránky prohlíží 91 anonymních a 6 registrovaných uživatelů.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
Webhosting

Provozováno na síti WEBSTEP

Celkem návštěv od spuštění webu

TOPlist

Vše za odvoz
Věnujte vše co už nepotřebujete někomu jinému "Za odvoz"

Velmi stručný přehled českého mincovnictví

Přijal: mcmlxxx - Úterý, 02.05. 2006 - 23:58:01
Téma: Numismatika a archeo
lubos

nám napsal(a): Jak z názvu vyplývá, tenhle článek je pouze hrubým nástinem toho co se kolem mincovnictví událo na našem území. Je to opravdu letem světem a pouze pro ilustraci. Všechny nastíněné záležitosti jsou mnohonásobně složitější a skutečné zpracování by vydalo na několik svazků pěkně tlustých knih.

První mince na našem území razili patrně Keltové, asi v druhém století před. n. l. Byly to především zlaté mince, známé z dnešních dnů pod označením "duhovky". Toto označení vzniklo v 19-tém století, kdy se tyto mince nacházely v dosti hojném počtu na polích po velkých bouřkových deštích. Protože se často po takovém vydatném dešti na obloze objevila duha, věřili někteří lidé, že kousky zlata kloužou po oblouku duhy na zem a tak vzniklo označení keltských mincí jako duhovek. Keltské mince byly raženy zvláštní technikou, kdy na litý střižek bylo teprve raženo.

Keltská duhovka
Keltská duhovka



Keltové počátkem našeho letopočtu z českých zemí mizí. Jeden kmen, Bójové, však dává našemu území jméno (Bojohemia - Bohemia - Čechy). Po keltském mincování nastává na našem území dlouhá mincovní přestávka. Germánské kmeny (Markomané a Kvádové) mince zřejmě nerazily. Pokud usídlenci znali a používali mince, tak se zřejmě spokojili s mincemi římskými.
Spor, která mince je první samostatná česká mince, je běh na dlouhou trať. Ještě v nedávné době bylo toto prvenství připisováno Václavu I, ale nespekulativním faktem zůstává, že s jistotou lze toto prvenství připsat Boleslavu I. od kterého sahá nepřetržitá řada denárů českých vládců až do doby zavedení grošové měny.

Denár Boleslava I.
Denár Boleslava I.



Vyvražděním rodu Slavníkovců v Libici nad Cidlinou (rok 995), získává monopol na ražbu mincí vládnoucí rod Přemyslovců. Právo razit mince propůjčuje jen svým příbuzným, vládnoucím na Moravě. Původně dobré denáry slušného zrna podléhají v další době povinným výměnám, kterým netrpí jen obyvatelstvo, ale zejména zrno a velikost mincí. Tyto denáry již zřejmě neopouští naše území a zůstávají jen domácím platidlem. V této době se také provedení mincí oprošťuje od cizích vzorů a dostává svůj vlastní vzhled. České denáry 12. stol. jsou již právem považovány za umělecká díla, pokladnici románského umění, a získávají pověst nejkrásnějších denárů vůbec. Výměnami a další činností s tím související klesla ryzost denárů až na jednu desetinu obsahu stříbra a obyvatelstvo odmítalo tak špatnou minci přijímat. Tato situace došla až k tomu, že k placení bylo používáno raději stříbra neraženého. Čelit tomuto stavu se pokusil Přemysl Otakar I. zavedením brakteátů z tenkého, ale kvalitního stříbrného plechu.

Stříbrný Brakteát Přemysla Otakara I.
Stříbrný Brakteát Přemysla Otakara I.




Velikost mince byla až 45 mm v průměru !, jejím vzorem byly brakeáty míšeňské. V druhé polovině 13. století se razí tzv. střední a malé brakteáty.

Převratná změna nastala až v roce 1300, kdy do Čech byli povoláni Václavem II. italští odborníci, kteří měli pomoci vydat "věčnou" minci, která se neměla měnit v obraze, váze ani velikosti. Touto mincí byl pražský groš,

Pražský groš
Pražský groš



který se stal mincí celoevropského významu. Je to krásná mince s dokonale zvládnutým výtvarným řešením. Ražba této mince byla přenesena do Kutné Hory, kde bylo stříbro dolováno a zpracováváno (to ovšem neznamená, že ostatní mincovny na našem území nemincovaly). Čechy touto mincí tak následují příkladu Itálie a Francie v ražbě hrubší mince nahrazující zastaralý denár. Groš se dělil na 12 takzvaných malých peněz (parvů). Pražský groš byl zrušen až roku 1547 a udržel si po dobu své existence obraz i velikost. Nepodařilo se však uchovat jeho zrno (tedy kvalitu), které bylo na stálém sestupu. Zvlášť je to patrné za vlády Václava IV, kdy groše jsou již nedobrého zrna a velmi nedbalé ražby z opotřebovaných kolků, jakoby kvalita mince byla předznamenáním neklidných let husitských bojů. Je zajímavé, že groše ražené za vlády Václava IV. jsou v opisu označeny WENCEZLAVS TERCIVS, tedy jako Václav III. - vyplývá to z faktu, že Václav IV, byl třetí korunovaný Václav na českém trůnu.

Zlatá mince byla do měnové soustavy zavedena za vlády Jana Lucemburského. Roku 1325 za pomoci florentinských odborníků vznikl český florén, který nezapře svůj "zahraniční" vzor. Na minci je opis Jana Lucemburského a malý dvojocasý lev vedle hlavy Jana Křtitele. Ražba je považována spíše za reprezentační (zlata bylo v českých zemích málo) a prosadila se ražba uherských florénů ražených v Kremnici.

Provedení české drobné mince se drží mincovního obrazu s českým lvem a později s královskou korunou, která byla poprvé použita na dvoustranných penězích Vladislava Jagellonského. Problém drobné mince spočíval především ve skutečnosti, že její výrobní náklad byl velký a nebyl kryt nízkou nominální hodnotou. Tenhle problém vyřešil až nástup mědi jako mincovního kovu drobných mincí v r. 1760.
Ražba tolarů hrabaty Šliky (správně psáno Schlick) v Jáchymově od r. 1519 byla jednou ze zlomových událostí ovlivňujících nejen český, ale i celosvětový peněžní vývoj (a to nejen k faktu, že tolar dal jméno dolaru :-)). Šlikům dlouho jejich výnosné mincování nevydrželo, od r. 1528 se na ražbě podílel panovník a od r. 1547 prohlásil mincovnu za královskou. Nově zvolený panovník Ferdinand I. (českým králem od r. 1526) se snažil o sjednocení celé své říše a jedním z prostředků měla být i jednotná měna. Měnovou jednotkou byl ekvivalent zlatého rýnského ražený ve stříbře, zvaný zlatník o 60 krejcarech. Pokus se nezdařil, měna byla zavedena pouze v čechách a v roce 1573 odvolána. Následoval návrat k tolaru, zlatník zůstal jen početní jednotkou.
Období renesance zastihlo tehdy známé české doly zchudlé tak, že se v nich těžba nevyplácela. Drahé kovy bylo nutno nakupovat v cizině kam proudilo bohatství z Nového světa. V té době je ražena drobná mince, zdá se, že jako jediná s českým opisem - MALEY GROSS.

MALEY GROSS
MALEY GROSS



Třicetiletá válka přinesla finanční pohromu a celkové zbídačení. Stavovské povstání snižuje jakost mince a zřejmě natruc se navrací k měně zlatníkové. Jsou raženy mince zimního krále Fridricha Falckého. Po celkovém úpadku se však přelomovým rokem stává rok 1623, kdy vítěz Ferdinand II. dává razit znovu hodnotnou minci. Válečná dobrodružství a vnitřní potíže však znovu způsobují zhoršení kvality mince. V polovině 17. století se objevují nové druhy nominálů - patnáctikrejcar a šestikrejcar.
Velké reformy přináší až 18. století. Roku 1712 je v celé říši sjednocen mincovní obraz (nařízení z Vídně), r. 1715 jsou mincovní obrazy vytvářeny jen vídeňskou ryteckou akademií a česká mince tak ztrácí zbytek své osobitosti. Roku 1753 je uzavřena měnová dohoda mezi Rakouskem a Bavorskem a nová měna dostala název konvenční. Tolar měl díly 20, 17 a 10 krejcarů, dále groš s krejcarem a jejich díly. Roku 1760 byla zavedena tzv. kreditní (úvěrová) mince. Nominální hodnota již neodpovídá vnitřní hodnotě kovu (nominál je vysoký a hodnota kovu malá - nejsou použity drahé kovy, ale obecné) a mince je "berná" jen na podkladě vládního nařízení. Z této doby je známá mince grešle (3/4 krejcaru) s třemi oválky se znaky tří českých dědičných zemí včetně Slezka.

Grešle
Grešle



V době za vlády Marie Therezie zůstává v činnosti pouze pražská mincovna, která je uzavřena až. r. 1857.
Napoleonské války přinesly nový těžký úpadek a do oběhu těžké kreditní mince v hodnotě 15 a 30 krejcarů. Po odeznění napoleonských válek význam mince jako platidla začíná upadat, protože se k vyrovnání velkých částek nehodí. Nastupuje nová měna - papírová, se všemi svými odnožemi jako jsou směnky, akcie a další. Mince přebírá výhradně funkci drobného platidla s vyjímkou vyšších nominálů ve zlatě.

Ve výčtu mincí a mincoven na našem území nesmí chybět mincovnictví slezké, které je spjato s českými dějinami až do doby ztráty Slezka Marií Therezií. Počátky jsou nevýrazné a první slezké denáry jsou viditelně provedeny pod polským vlivem. Ve Slezku byl ražen pražský groš v jeho váhovém ekvivalentu a těžší mince zvané kvartníky. Pádem Slezka r. 1740 do pruských rukou končí spojení Slezka s českým mincovnictvím a nastupují mince německé a od r. 1945 Polské.

Městské ražby jsou na našem území v menšině. V Čechách to byl jen Cheb, který měl vlastní mincovní právo, ražby ostatních měst jsou z hlediska oběživa zanedbatelné, většinou krátkodobé a razící drobnou minci. O to zajímavější a hodnotnější je to sběratelský materiál. Morava 15. století má ražbu měst, kterou představují zejména středověké ražby drobné mince - bílý peníz, černý peníz, haléř. Brno, Olomouc, Znojmo, Jihlava.
Právo církevní ražby na našem území měli jen biskupové, později arcibiskupové olomoučtí. Ražby byly v letech 1608 (obnoveno privilegium ražby) až 1759 a pak ještě v letech 1779 až 1819. Razilo se v Olomouci a Kroměříži. Církevních ražeb je ve srovnání s okolními státy podivuhodně méně.
Ze šlechtických rodů, které nejvíce prosluly mincovnictvím byli Šlikové v Jáchymově, Rožumberkové ve slezkých Rychlebech, Eggenberkové v Krumlově, Schwarzenberkové, Lobkowicové, Nosticové a Furstnbekrové. Zvláštní význam mělo mincování Jana z Perštejna, kterému v 16. stol. patřilo Kladsko. Jedinečný je pak Albrecht z Valdštejna, jehož ražby sahají od nejmenších nominálů až po velmi honosné desetidukáty. Poměrně krátkou dobu (v porovnání s ostatními) mincovali také Liechtensteinové.

Slovenské mincovnictví do doby první republiky patří zcela Uhrám. Zajímavé jsou ražby uherských povstalců vedených F. Rákoczym.
Rok 1918 se po rozpadu Rakouska-Uherska nestal rokem první svobodné československé mince. Nejprve bylo třeba obnovit kremnickou mincovnu, připravit návrhy a stanovit měnovou jednotku (paradoxně jsme převzali název měnové jednotky "koruna" a díly "haléř" platné v RU, přestože byly návrhy na jiné pojmenování). První mincí Československa se tak r. 1921 stává 20 haléřů z dílny prof. Otakara Španiela.

První mince Československa - 20h
První mince Československa - 20h



Období zajímavých předválečných mincí končí r. 1939. Mince ražené za války na území protektorátu Čechy a Morava jsou zinkové (ražba v továrně Vichr a spol. Lysá nad Labem). Mince ražené na území Slovenského státu jsou z kvalitnějšího mincovního materiálu a dokonce byly raženy mince stříbrné pamětní. Po roce 1945 nastupuje opět společná měna. Razí se mince z různých materiálů a razí se také mince stříbrné pamětní. V roce 1953 přichází měnová reforma a na tuto reformu byly mince raženy v tehdejšímu Sovětském svazu. Od měnové reformy do r. 1992 jsou mince pro Československo raženy v Kremnici. V roce 1993 došlo k rozdělení Československa. Nástupnická měna nového státu zůstala u pojmenování koruna (Kč) a její díly jsou haléře. Oběžné mince byly raženy v Německu, Kanadě do doby, než ražbu oběžných mincí převzala mincovna Bižuterie Jablonec nad Nisou.


Závěrem malého exkurzu do mincovní historie našeho území seznam panovníků na našem území v jejichž jméně byly vydávány mince:

Boleslav I. 929-967?
Boleslav II. 967-999
Boleslav III. 999-1002,1003, zemřel 1037
Vladivoj 1002-1003
Jaromír 1004-1012
Boleslav Chrabrý 1003-1004
Oldřich 1034
Břetislav I. 1035-1055
Spytihněv 1055-1061
Vratislav II. 1061-1092 (králem 1085)
Konrád Brněnský 1092
Břetislav II. 1092-1100
Bořivoj II. 1100-1107, 1109-1110, 1118-1120
Svatopluk 1107-1109
Vladislav I. 1109-1117, 1120-1125
Soběslav I. 1125-1140
Vladislav II. 1140-1174 (králem 1158)
Bedřich 1172-1173, 1179-1189
Soběslav II. 1173-1179
Konrád Ota 1189-1191
Václav 1191-1192
Přemysl Otakar I. 1192-1193, 1197-1230
Václav I. 1230-1253
Přemysl Otakar II. 1253-1278
Ota markrabě Braniborský 1278-1283
Václav II. 1283-1305
Václav III. 1305-zavražděn 1306
Rudolf I. 1306-1307
Jindřich Korutanský 1306, 1307-1310
Jan Lucemburský 1310-1346
Karel I.( římský císař IV.) 1346-1378
Václav IV. 1378-1419
husité 1419-1436
Zikmund 1436-1437
Albrecht Rakouský 1438-1439
bezvládí 1439-1453
Ladislav Pohrobek 1453-1457
Jiří z Poděbrad 1458-1471
Vladislav II. 1471-1516
Ludvík I. 1516-1526
Ferdinand I. 1526-1564
Maxmilián I. 1564-1576
Rudolf II. 1576-1612
Matyáš 1612-1619
Čeští stavové 1619-1620
Moravští stavové 1620-1621
Slezští stavové 1621
Bedřich (Fridrich) Falcký 1619-1620
Ferdinand II. 1619-1637
Ferdinand III. 1637-1657
Ferdinand IV. korunován 1646, zemřel 1654
Leopold I. 1657-1705
Josef I. 1705-1711
Karel II. (jako římský císař VI.) 1711-1740
M. Therezie 1740-1780
spoluvládce František Lotrinský 1740-1765
Josef II. 1780-1790
Leopold II. 1790-1792
František II. (jako rakouský císař I.) 1792-1835
Ferdinand V. (jako rakouský císař I.) 1835-1848
František Josef I. 1848-1916
Karel 1916-1918



Použité zdroje literatury:

Jak sbírat mince - 1972
Československé mince 1918-1972
Google
AUREA Numismatika

 
Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Bezpečnostní kód: Bezpečnostní kód
Do tohoto pole vložte bezpečnostní kód:

Vytvořit účet.
Související odkazy
· Více o tématu Numismatika a archeo
· Další články které přijal mcmlxxx


Nejčtenější článek na téma Numismatika a archeo:
Současné vzácné oběžné mince

Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4.60
Účastníků: 23

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

"Velmi stručný přehled českého mincovnictví" | Přihlásit/Registrovat | 6 komentářů | Vyhledávání v diskusi
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se.

Re: Velmi stručný přehled českého mincovnictví (Hodnocení: 0)
Od: Anonym - Středa, 03.05. 2006 - 07:15:38
Hezky shrnuto. Jen jsem nucen nesouhlasit s tím, že bylo v Čechách málo zlata. Čechy byly už od Keltských dob vyhledávanou zlatonosnou lokalitou. Nejbližší významné zlatonosné lokality leží totiž až v Alpách, jižní Francii a Španělsku. Výnosy ze zlatodolů byly významným příspěvkem do královských pokladen.
Re: Velmi stručný přehled českého mincovnictví (Hodnocení: 1)
Od: Baba (rafina@rafina.cz) - Čtvrtek, 04.05. 2006 - 15:00:30
 
Koukám, že jsem tam jako anonym :-)
Re: Velmi stručný přehled českého mincovnictví (Hodnocení: 1)
Od: mcmlxxx (detektory@hantec.cz) - Čtvrtek, 04.05. 2006 - 16:20:11
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu) http://detektory.hantec.cz
 
mno jo, asi jsi nebyl přihlášen :)

Re: Velmi stručný přehled českého mincovnictví (Hodnocení: 1)
Od: Tripitaka (pajan@chello.cz) - Středa, 17.05. 2006 - 22:07:38
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Díky pro mě to byl přínosnej článek, hlavně stručností a přehledností.

Re: Velmi stručný přehled českého mincovnictví (Hodnocení: 1)
Od: Urquell (urqueII@seznam.cz) - Pátek, 27.07. 2007 - 07:45:49
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
No, mě taky přijde divný, že Republika zvolila název "koruna". Nota bene, když zrušila zákonem šlechtické tituly. Ale proti gustu ...

Re: Velmi stručný přehled českého mincovnictví (Hodnocení: 1)
Od: kacuro (kacuro@seznam.cz) - Čtvrtek, 26.02. 2009 - 11:22:24
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu) http://www.cnspg.cz
chtěl bych jen upřesnit, že za Václava III., který nestihl být korunován, se mince s jeho jménem nerazily, v tu dobu patrně pokračovala ražba mincí se jménem jeho otce - Václava II. titul panovníka VENCEZLAVS TERCIVS patřil vlastně Václavu IV., synu Karla IV.

ono je v tom číslování trochu chaos. Václav IV. se psal jako III. právě proto, že Václav, syn Václava II. nebyl korunován, takže v podstatě byl jako třetí v pořadí král Václav IV. ty současné přídomky III. a IV. atd jak je známe dnes, jsou vlastně novodobé výmysly ... např. Karel IV. je vzhledem k české panovnické linii také špatně. v Čechách byl král toho jména první, takže správně by mělo být Karel I. a Karel IV je to proto, že jako Římský císař byl toho jména čtvrtý v pořadí :D

Rudolf I. 1306-1307 a Jindřich Korutanský 1306, 1307-1310, u nás rovněž nemincovali, není známa žádná jejich česká ražba. mimoto chybí ve výčtu jména moravských knížat z Přemyslovského rodu, která měla v držení Moravu nebo její části - olomoucko, brněnsko a znojemsko ...
Detektory kovů články návody recenze hledání field testy záhady tajemství pozvánky na akce manuály návody galerie detektorů inzerce diskuzní fórum
Tesoro Compadre Cibola uMax Silver Cortes Eldorado Garrett Teknetics Bounty Hunter Fisher Troy Shadow MD3009 ACE 150 ACE 250 GTP1350 Tejon Vaquero Fieldmaster Compass Rutus Solaris XP GMAXX XP GOLDMAXX GOLDMAXX Power ADX Adventis Zetex JOKR Mikel Minelab Musketeer Advantage Explorer Quatro MP X Terra Whites White's IDX XLT DFX MXT QXT Spectrum Eagle MD3815B AD3018 Explorer SE Fisher F75 Teknetics T2 Fisher F4 Titanium Adonis Fisher F2 Fisher F4 Fisher F70
Kanál RSS 2.0
| Obsah: Bronislav MAREK | e-mail: detektory (zavináč) hantec (tečka) cz | Jabber: mcmlxxx (zavináč) hantec (tečka) cz |
Design layout by Jakub Dubec and Michal Krajcirovic.
Web pohání Copyright © Redakční systém UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.10 sekund
Magic SEO URL - Optimalizace pro vyhledávače
Poznejte další produkty Magic SEO URL
osCommerce SEO | phpBB SEO | phpBB3 SEO | ZenCart SEO