Hlavní nabídka
· Domů
· Ankety
· Archiv článků
· Často kladené otázky
· Diskuze a Inzerce
· Doporučte nás
· Encyklopedie
· Napište článek
· Praktické odkazy
· Připomínky
· Seznam uživatelů
· Soubory ke stažení
· Soukromé vzkazy
· Statistiky webu
· Témata článků
· Top 10
· Váš účet
· Vyhledávání
Kdo je přihlášen ?
Stránky prohlíží 200 anonymních a 1 registrovaných uživatelů.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
Webhosting

Provozováno na síti WEBSTEP

Celkem návštěv od spuštění webu

TOPlist

Vše za odvoz
Věnujte vše co už nepotřebujete někomu jinému "Za odvoz"

Vzpomínky na válku roku 1866 - část druhá

Přijal: mcmlxxx - Thursday, 04.05. 2006 - 21:44:24
Téma: Války a bitvy

Druhá část knihy Josefa Volfa - Vzpomínky na válku roku 1866 která byla vydána v roce 1927. Přepis knihy poskytl pan Libor Kraus.


Hradec Králové v roce 1866



Kapitola šestá: Počátek války

Dne 27. Května přijel císařem jmenovaný vrchní velitel severní armády rak., polní zbrojmistr rytíř Benedek do Olomouce, aby se zde ubytoval. Sem, kol Olomouce, soustředil také celou svou armádu severní, míně s počátku tam Prusů vyčkati, a opíraje se o pevnost, svést s nepřítelem bitvu. Tam tedy maršál Benedek se svoji armádou trávil drahý čas po 14 dnů, aniž by se byl nepřítele dočkal. Teprve když se dozvěděl, že hlavní síly pruské jsou soustředěny kol Zhořelice a Landshutu, rozhodl se posunouti celou svoji armádu do Čech, a sice do okolí Josefova, Král. Dvora a Miletína. Pochod ten měl být vykonán v 11 dnech.

Mezi tím, co Benedek meškal s celou armádou u Olomouce, válčili již Prusové s druhým svým nepřítelem, s Bavory, Bádenskem a Wurtenberskem , jejichž armádu celkem 50000 mužů snadno porazili, ba celá tato armáda před Prusy zbaběle prchla, takže ze studu se mnoho důstojníků, zvláště bavorských, zavraždilo. Avšak Prusové ztratili tím přece mnoho času, což kdyby vylo bývalo na straně rakouské využito, bylo by to znamenalo pro Prusy jistě katastrofu.

Prusové rozděleni byli ve tři armády, a měli v plánu různými stranami táhnout a nepřítele ze tří stran napadnout a sevřít. I. Armáda pruská pod velením prince Hohenzollerna, Bedřicha Karla, sestávala ze 3 armádních sborů pěchoty a sice: z 2., 3. a 4. sboru a jednoho sboru jízdy, celkem z 85000 mužů. Tato armáda překročila hranice Čech dne 22. června a táhla od Žitavy k Liberci a dále směrem k Jičínu.

II. armáda pod velením korunního prince pruského Bedřicha Viléma, skládala se ze 4 sborů, a sice: ze sboru gardy, jenž sestával ze z 8. Pluku pěchoty, vesměs velkých silných mužů, z 1., 5. a 6. sboru pěchoty, celkem z 97000 mužů. Armáda ta vtrhla do Čech 27. června u Náchoda.

III. armáda, pod vedením generála Herwarta z Bittenfeldu, skládala se jen ze 3 divizí a 1 a 1/2 armádního sboru, celkem 39000 mužů, překročila hranice ‚Čech u Děčína a udržujíc spojení s armádou I., táhla podél Labe.

Proti I. pruské armádě prince Bedřicha Karla vyslal Benedek I. sbor pod velením generála jízdy, hraběte Clam-Gallase, který se spojil s armádou Saskou, a z Holštýna přibylou rakouskou brigádou Kalikovou. Měl zde pohromadě 60000 mužů. Úkolem jeho bylo, zadržet I. pruskou armádu tak dlouho, až Benedek porazí druhou pruskou armádu.

Do naši vsi Máslojed dorazili jako první kyrysníci a 1 škadrona se zde po několik dnů ubytovala. U nás ubytováni byli 2 muži s koňmi. Tito kyrysníci tvořili sobě terč ve stráni, tehdáž starosty pana Jana Fejgla, na tak zvané "Březině", směrem k Sendražicům a zde z široké polní cesty sem vedou stříleli ze svých karabin po několik dnů do terče. Na to v pondělí dne 25. Června po poledni dorazil do naší obce celý prapor myslivců a i s hudbou a zde přenocoval.

Byl to 13. Prapor myslivců, patřící ke 4. armádnímu sboru rak. Když den před příchodem těchto myslivců dostavila se do vsi ubytovací komise, a v celé vsi nebyla ani stébla slámy, byly jednotlivým rolníkům vydány poukázky na slámu do panského dvora Hoříněvsi, a oni sobě pro ni museli dojet, aby měli co pod vojáky podestlat. Předcházelť válečný rok 1866 velice suchý, neúrodný rok 1855. Bylo toho roku obilí všade ve stodolách jen po oplotně. V tom roce, kdo měl jaký listnatý les, musil odhrnout listí, aby přiživil zdecimovaný dobytek. Od té doby tak neúrodného roku nebylo. V panských dvorech měli ve stozích zásoby staré slámy. - Druhý den odešli myslivci dále k Lanšovu. Týž den udály se prvé srážky s Prusy u Kuřích Vod, a sice dopoledne, večer téhož dne pak došlo k boji u Podola o most přes Jizeru. 18. pražský prapor myslivců se zde udatně bránil a zároveň poznal účinek pruských jehlovek.

Kapitola sedmá: Bitva u Trutnova a Náchoda

Ve středu dne 27. Června, když blížili se prvé rakouské zbory již severním hranicím Čech, přišli již o tolik pozdě, že Prusové měli již hranice Čech překročeny a důležité přechody ve své moci. Tak narazil 10. Armádní sbor rakouský pod velením podmaršálka Gablenze na I. armádní sbor pruský v Trutnově., ve městě, kde netušíce nebezpečí, Prusové sestavily pušky do pyramid, a byli postranní uličkou rakouskými myslivci přepadeni. Po tuhém bojí na kopcích na jižní straně města, Prusové byli poražení a k útěku donuceni. Bylo to jediné vítězství, které se Rakušanům v této válce dostalo. Za toto nenadálé přepadení obvinily Prusové trutnovské obyvatelé ze zrady. Purkmistr dr. Roth a několik starších města od Prusů zjímano, do Pruska odvezeno, hrozně cestou týráno a dlouhý čas vězněno. V boji u Trutnova ztratila rakouská armáda důstojníků mrtvých 66, raněných 104, mužů mrtvých 1841. Do zajetí padlo: 21 důstojníků a 959 mužů. Koní ztratili Rakušané 57. Prusové ztratili na mrtvých a raněných: 56 důstojníků, 1282 muže a 78 koní.

Současně s bitvou u Trutnova zuřila bitva ve středu dne 27. Června u Náchoda. Rakouský 6. Armádní sbor pod velením podmaršálka Raminga, dorazil po několika denních unavujících pochodech z Moravy v ranních hodinách toho dne k Šonovu, když v tu chvílí 5. Armádní sbor pruský pod velením generála Steinmetze měl nad Náchodem obsazené lesnaté vrchy, zvláště důležitý průchod "Branku". Vzdor velmi udatnému a¨boji ze strany rakouské, nebylo možno Prusy z jejich obsazených pozic vypudit, a rakouské vojsko utrpělo zde porážku za velmi citelných ztrát. Ztratil ten den 4. Armádní sbor rakouský u Náchoda na mrtvých: 105 důstojníků, 1090 mužů a 330 koní. Na raněných 124 důstojníků, 2428 mužů a 92 koně. Do zajetí padlo 5 důstojníků, 977 mužů a 10 koní. Prusové ztratili u Náchoda mrtvých, raněných a zajatých: 62 důstojníky, 1060 mužů a 222 koně.

V naši obci Máslojedech bylo v týž den od Náchoda slyšet hřmění děl, a všechno téměř obyvatelstvo spěchalo na 320 metrů vysoko položenou, širokou, tehdáž polní cestu p. Fejgla, odkud naskýtá se nádherný rozhled na Krkonoše, Orlické hory a do širého kraje.

Bylo odtud zcela dobře viděti Václavice a vylítnuvší kouř z jednotlivých výstřelů dělových. Po celý den mnoho obecenstva zde setrvalo, ani v poledne neodcházejíc, zvláště mužů a nás chlapců. Také opodál od nás stále přihlíželo boji dalekohledy několik rakouských důstojníků, kteří po celý den se tu střídali. I na "Tumpalci", vrchu to nad Hoříněvsí (316 m), bylo po celý den pozorovati zástup lidu.

Po vítězství, dne 27. června u Trutnova žádal generál Gablenz telegraficky generála Benedeka, který přesídlil z Olomouce do Josefova, by hned mu byla vyslána vydatná posila, jinak že nelze se mu v Trutnově udržet. Benedek přání Gablencovu nevyhověl. Pruskému generálu Boninoi poslal však korunní princ ku pomoci jednu divizi gardy, druhou pak divizi gardy vyslal ku pomoci generálu Steinmetzovi k Náchodu. Tím, že nedošla generálu Gablenzovi posila, utrpěl tento druhý den, ve čtvrtek 28. června, jedinou čerstvou divizí zesíleným sborem generála Bonina porážku s velmi citelnými ztrátami. Na příklad brigáda generála Grivičiče, jelikož této nemohl býti již dodán od generála Gablenze rozkaz k ústupu, byla od Prusů zaskočena , takže jí bylo ze skrze Prusy pobiti, utrpěla tolik ztrát na padlých a zajatých, že z celé brigády - 7 praporů - sestaveny byly pouze 2 prapory.

Kapitola osmá:Bitva u České Skalice

V týž den, 28. Června ve čtvrtek, dostavil se Benedek osobně do Skalice, zde dal rozkaz, aby 8. Armádní sbor vystřídal sbor 6., a rozkázal, aby se sbor ten jakémukoliv boji s nepřítelem, pokud to možno bude, vyhnul. Měl totiž generál Benedek vypracovaný bitevní plám, rozložit se po návrších od Jaroměře k Miletínu, a od tud v nížinách kol Král. Dvora soustředěné armádě korunního prince, počtem slabší, nabídnout rozhodnou bitvu. Dle tohoto rozkazu odcházelo rakouské vojsko od Skalice, když tu pojednou pluky generála Steinmetze, posílené jednou divizí gardy, vnikly do Doubenské bažantnice a napadli zadní voj ustupující armády rakouské. Do boje dali se strhnout pouze dvě brigády od 8. Armádního sboru rakouského, které zde utrpěli hrozivých ztrát. Oba velitelé těchto brigád, generálové Fragner a Kreisern, zde padli. V boji tom ztratilo vojsko rakouské za boje krátkého, dvouhodinového, mrtvých 69 důstojníků, 1800 mužů a 70 koní. Raněných 121 důstojníků, 2287 mužů a 39 koní. Do zajetí padlo 15 důstojníků a 1287 mužů.

Ztráty pruské zjištěny jsou v této bitvě na 62 důstojníků a 1300 mužů mrtvých a raněných. V této bitvě utrpěl velkých ztrát český pluk čáslavský číslo 21, a jeden český prapor jindřichohradeckého pluku čís. 75. I tento boj u České Skalice pozorovali jsme z polní cesty Fejglovy. V ten den bylo zde i na Trumplacích moc lidu, též důstojníci opět hleděli dalekohledy na boj. Byloť zcela dobře pozorovat jednotlivé výstřely z děl, až stáhnuvší se nad bojištěm černé mraky s bouřkou nám vše přerušily. Přímo nad bojištěm rozpoutala se bouřka a následoval velký liják. Též druhý den bitvy přihlíželi zde s našimi lidmi boji již četní cicí lidé, uprchlíci.

Pruský generál Steinmetz, jemuž se za tato dvě vítězství u Náchoda a České Skalice dostalo predikátu "der Lowe von Náchod und Skalitz", přece dostal dutku od pruského generalisima Moltkeho za to, že se odvážil druhý den u České Skalice udeřit na Rakušany, když věděl, že generál Benedek má po ruce 4 armádní sbory. Stát před ním vojevůdce, s tak velkou přesilou, že by jej byl jistě porazil. Rovněž očekával generalisim Moltke, k Trutnovu dorazí generálu Gablenzovi značná posila, což se též nestalo. Po těchto dvou Benedekových velkých chybách přestali Prusové Benedeka respektovati. Zde se naskytla Benedekovi velice vhodná příležitost dosud nepohotovou armádu korunního prince porazit a rozprášit, to tím spíše, jelikož její 1. sbor byl u Trutnova poražen. A právě tato armáda korunního prince se stala v bitvě u Chlumu Benedekovi osudnou.

Vojenská kritika naprosto odsoudila generálu Moltkemu nepraktické a velice smělé vedení jeho tří armád, od sebe daleko vzdálených, a tvrdí, že nebylo nic snadnějšího, než jednu po druhé porazit.

Kapitola devátá: Boje u Mnichova Hradiště a u Jičína

Dne 28. června, ve čtvrtek, ,došlo také k boji u Mnichova Hradiště mezi sborem generála Clam-Gallase a I. armádou pruskou. V boji tom zúčastnil se pak pluk královéhradecký čís. 18, jenž tehdáž nesl jméno ruského velkoknížete Konstantina. Tento náš pluk zařazen byl ke brigádě jíž velel generál major Piret a patřil k ní polský pluk čís. 45 a myslivecký prapor čís. 29. Také zde utrpěli Rakušané porážky, a ač to byl boj krátký, v němž se zůčastnily dvě rakouské brigády, měli značné ztráty a sice: 20 důstojníků, 1634 muže a 29 koní, mrtvých, raněných i zajatých. Prusové ztratili v boji tomto 8 důstojníků a 341 muže. K velké bitvě došlo u tohoto Gallasova sboru a sboru Sasů druhý den nato, v pátek, dne 29. června, na západ od Jičína až po městečko Železnici, u kteréhožto městečka bojoval a značných ztrát utrpěl hradecký pluk čís. 18. Generál Clam-Gallas měl totiž rozkaz od Benedeka zadržet tak dlouho pruskou I. armádu, až se mu podaří porazit a zapudit armádu II. korunního prince. Opřel se proto generál Clam-Gallas s celou silou i se Sasy postupu Prusů před Jičínem, a sice již v odpoledních hodinách. A počalo se již vojsku rakouskému dobře dařit, když k večeru došel generála Calm-Gallase od Benedeka rozkaz, by se hleděl vyhnouti každému většímu boji s Prusy, a co nejdříve s celým sborem svým i saským spojil se s hlavní armádou. již téměř za šera rozkázal generál Clam-Gallas odvolat jednotlivé pluky z boje, což šlo provésti za těžkých okolností: bybyť téměř všechny pluky boji zapředeny a ústup děl se téměř po tmě .Vojsko rakouské ve tmě bloudilo, jednotlivé pluky se roztříštily, při čemž mnoho vojska padlo do pruského zajetí. Množství vojska vehnáno do velikého rybníka jičínského, kde se mnoho vojáků utopilo. I. sbor ztratil zde mrtvých: 45 důstojníků, 1082 muži a 152 koně, raněných 88 důstojníků, 1800 mužů a 40 koní. Do zajetí padlo: 51 důstojníků, 1882 muži a 30 koní. Sbor sasský ztratil u Jičína na mrtvých, raněných a zajatých 26 důstojníků a566 mužů.

Ztráty pruské udávají se v tomto boji na 71 důstojníků, 1485 mužů a 56 koní mrtvých i raněných.

K menším bojům u jednotlivých brigád rakouských došlo: v noci ze nde 28. na 29. června u hradu Kosti, kde kol hradu za jasné, měsíční noci v lese a ve skalách téměř po celou noc bojováno, a kde nejvíce Prusům vzdoroval 26. prapor myslivců.

Kapitola desátá: Srážka u Dvora Králové n. Labem

Dne 29. června v pátek došlo k tuhému boji o město Dvůr Králové nad Labem. Bylo zde uloženo brigádě Fleischhackerově od IV. armádního sboru rakouského, aby postavila se na severní stranu města a kryla tak ústup X. armádního sboru, jenž od Trutnova městem procházel. Ledva poslední voje docházely, byl tu již předvoj pruské gardy, při čemž došlo k boji s rakouským vojskem brigády Fleischhackrovy. Boj ten byl tuhý, rakouské vojsko jen pozvolna ustupovalo zahradami kol města za Labe.

Ztráty rakouské v tomto boji obnášely na mrtvých, raněných a zajatých: 23 důstojníky, 597 mužů, 49 koní a jeden prapor. Prusové tu ztratily jen dva důstojníky a 68 mužů.

pokračování příště ...

 
Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Bezpečnostní kód: Bezpečnostní kód
Do tohoto pole vložte bezpečnostní kód:

Vytvořit účet.
Související odkazy
· Více o tématu Války a bitvy
· Další články které přijal mcmlxxx


Nejčtenější článek na téma Války a bitvy:
Nález tanku v Hlučíně

Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 0
Účastníků: 0

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

Související témata

Literatura a mapy

"Vzpomínky na válku roku 1866 - část druhá" | Přihlásit/Registrovat | 0 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se.
Detektory kovů články návody recenze hledání field testy záhady tajemství pozvánky na akce manuály návody galerie detektorů inzerce diskuzní fórum
Tesoro Compadre Cibola uMax Silver Cortes Eldorado Garrett Teknetics Bounty Hunter Fisher Troy Shadow MD3009 ACE 150 ACE 250 GTP1350 Tejon Vaquero Fieldmaster Compass Rutus Solaris XP GMAXX XP GOLDMAXX GOLDMAXX Power ADX Adventis Zetex JOKR Mikel Minelab Musketeer Advantage Explorer Quatro MP X Terra Whites White's IDX XLT DFX MXT QXT Spectrum Eagle MD3815B AD3018 Explorer SE Fisher F75 Teknetics T2 Fisher F4 Titanium Adonis Fisher F2 Fisher F4 Fisher F70
Kanál RSS 2.0
| Obsah: Bronislav MAREK | e-mail: detektory (zavináč) hantec (tečka) cz | Jabber: mcmlxxx (zavináč) hantec (tečka) cz |
Design layout by Jakub Dubec and Michal Krajcirovic.
Web pohání Copyright © Redakční systém UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.02 sekund
Magic SEO URL - Optimalizace pro vyhledávače
Poznejte další produkty Magic SEO URL
osCommerce SEO | phpBB SEO | phpBB3 SEO | ZenCart SEO