Každý kdo používá detektor kovů se setká při hledaní s prakticky nejčastěji se vyskytujícím kovem kterým je železo a jeho slitiny. Problémem železných kovů je jejich náchylnost ke korozi (rezavění), která dokáže předmět uložený v zemi za dlouhé roky změnit prakticky k nepoznání. Jak tedy železo spolehlivě očistit?

Železo které se bežně používá a používalo vlastně není čistým ryzím železem. Téměř vždy se se jedná o slitinu železa s uhlíkem, niklem, manganem a dalšími kovy které upravují nevyhovující konstrukční vlastnosti čistého železa. Vlivem vlhkosti a tepla dochází ke slučování kovu se kyslíkem a vzniku nežádoucí vrstvy oxidu na povrchu kterou nazáváme koroze. Oxidy železa jsou na původním materiál pevně chemicky vázané.
Vlastní příprava na čištění spočívá v rozhodnutí zda předmět odstraněním oxidu zcela nezničíme. Pokud předmět drží pohromadě jen díky oxidům, je třeba počítat že se po odstranění těchto oxidů prakticky rozpadne. Proto je někdy vhodnější takový předmět jen několik dní namáčet ve vodní lázni a průběžně čistit tvrdým kartáčem od zbytků nečistot.

Pokud se rozhodnete oxidy zcela odstranit můžete se pokusit použít metody které v následujícím textu popíšu.

Čištění mechanické - ruční
Vezmete jednoduše ocelový kartáč a mechanicky odstraňujete vrstvu oxidu. Jde to příšerně pomalu a je to dřina. Navíc se u toho hodně práší a vdechovat vzniklý prach není nijak zdravé. Hodí se jen na tenké vrstvu oxidu.

Čištění mechanické - strojní
Prakticky totéž co jsem popsal v minulém bodě jen s tím rozdílem že nepoužijete ocelový kartáč do ruky, ale vrtačku s drátěným kotoučem.

Čištění mechanické - pískování
Pískování nelze provádět v domácích podmínkách. Musíte vyhledat pomoc firmy která provozuje pískovací komoru. Principem pískování je foukání směsi písku a vzduchu pod vysokým tlakem pomocí trysky na čištěný předmět. Výsledky takového čištění jsou vynikající, ale pískování je drahé. Hodí se především na velké předměty jejichž čištění je v domácích podmínkách vzhledem k rozměrům nemožné.

Čištění chemické - octová lázeň
Čištění octem je velice jednoduché a nenáročné. Připravíte si nekovovou, skleněnou nebo smaltovanou nádobu o potřebné velikosti. Používám umělohmotný kanystr od nemrznoucí směsi do ostřikovačů, kterému uříznu nožem jednu stranu.

V obchodě s potravinami nakoupíte požadované množství běžného potravinářského octa.

Cena octa je víc než příznivá - 8kč za jeden litr. Neředěný ocet nalejete do připravené nádoby a vložíte čištěný předmět tak aby byl zcela ponořen.
Čištění probíhá velice pomalu. Každý den zkontrolujete stav předmětu, očístíte jeho povrch kartáčem a vrátíte jej zpět do lázně. Tento postup praktikujete tak dlouho dokud je na předmětu rez. Rychlost čištění je závislá na stupni oxidace čištěného předmětu. Pokud máte pocit že se vrstva oxidu nemění, vypláchněte nádobu a vyměňte ocet za nový. Mě osobně připadne čištění v octu velice zdlouhavé, ale je levné.

Čištění chemické - odrezovač
Pro naše účely se nehodí. V obchodní síti prodávaný bezoplachový odrezovač je vhodný spíše na odrezování předmětů před nátěrem barvou. Navíc velice nepříjemně a pronikavě zapáchá a je drahý.

Čištění chemické - kyselina fosforečná
Tento způsob je můj oblíbený. V drogerii s chemickým zaměřením zakoupíte kyselinu orthofosforečnou ( H3PO4 ) a pevný lih do turistického vařiče. ( pozor, nezaměnit s pevným podpalovačem PePo!).

V umělohmotné nebo skleněné nádobě si připravíte roztok kyseliny a vody v prakticky libovolném poměru. Používám běžně půl litru kyseliny na dva až tři litry vody. Poměr není kritický. Do tohoto roztoku rozpustíte dvě tablety pevného lihu a vložíte opláchnuté okartáčované železné předměty. Průběžně pak jen kontrolujete postup očištění a sem tam kartáčem odstraníte usazeniny na předmětu. I když je kyselina orthofosforečná velice "mírná" kyselina, používejte rukavice, ochranný oděv a brýle.
Takovéto čištění je velice rychlé, do několika dnů máte předměty prakticky bez oxidace. Pokud přesto na předmětu zůstanou místy tvrdé "pecky" oxidu, odloupněte je s pomocí šroubováku.

Po každém chemickém čištění je potřeba čištěný předmět zneutralizovat aby kov nebyl napadán zbytky čistící lázně. Stačí předmět pečlivě vydrhnout mýdlovou vodou a kartáčem.

Čištění elektrochemické - elektrolýza
Eleketrolýza je spolehlivý způsob čištění, ale je náročná na vybavení. Musíte mít tvrdý zdroj nízkého stejnosměrného napětí který dokáže dodávat určitý výstupní proud jehož velikost je závislá od čištěné plochy, roztok kterému se říká elektrolyt, nádobu s elektrodami a spolehlivě větranou místnost. Při elektrolýze se totiž u jedné z elektrod uvolňuje výbušný plyn vodík ( H ).
Princip elektrolýzy: elektrodami prochází elektrický proud přes roztok elektrolytu. Elektroda připojená k zápornému (-) pólu zdroje se nazývá katoda - je záporná, do ní proudí elektrony ze zdroje a nadále do elektrolytu. Druhá elektroda je kladná - elektrony touto elektrodou proudí zpět do zdroje a nazývá se anoda.
Čištěný předmět se připojuje jako katoda a dochází na něm vlivem elektrochemického procesu k tzv. redukci oxidu.


Konzervace očištěného předmětu
Samotným očištěním od oxidů celý proces zdaleka nekončí. Je potřeba očištěný povrch nakonzervovat tak aby nemohl dále korodovat. Docílit toho lze prostým nalakováním bezbarvým acetonovým lakem nebo natřením konzervačním olejem.
Osvědčila se mi metoda konzervace pomocí včelího vosku. Ve včelařských potřebách nebo na trhu koupíte bežnou svíčku z pravého včelího vosku.

Ze svíčky vytáhnete knot a dáte ji do uzaviratelné sklenice. Sklenici pak naplníte technickým benzinem. Včelí vosk se rozpustí a vytvoří hnědou emulzi kterou pečlivě nanesete štětcem na očištěný povrch. Po krátkém zaschnutí vznikne na předmětu nevzhledná lepkavá vrstva vosku. Připravíte si horkovzdušný fén, nebo opalovací elektrickou pistoli na odstraňování nátěrů a zahříváte předmět tak dlouho až se vrstvička vosku rozpustí a zateče do všech pórů. Zapečení vosku lze provést také v rozpálené troubě. Tímto postupem uzavřete povrch kovu tak že nadále nekoroduje a vypadá velice pěkně.

Takto vypadá běžná podkova po vykopání

...a takto po vyčištění a konzervaci včelím voskem

Na závěr bych rád upozornil že uvedené postupy můžou být nebezpečné - práce s kyselinou, elektrickým proudem, hořlavým benzinem atd. Proto pracujte vždy opatrně a používejte ochranné pomůcky. Při natírání předmětu roztokem vosku a benzinu nepoužívejte otevřený oheň - benzin je vysoce hořlavý. Uvědomte si že na sebe berete zodpovědnost za případné škody nebo zranění které mohou z nedbalosti vzniknout.