nám napsal(a): Tento článek jsem napsal proto, že doufám v existenci jedinců kterým vrtá hlavou proč to funguje tak a ne jinak, a taky proto,že se občas vyskytují názory odporující fyzikální realitě. Tento článek je jen úvod, hodlám zde v komentářích odpovědět na jakýkoli seriozně míněný dotaz. Upozorňuju že vím,že jsem nesežral šalomounovo hovno, takže určitě nastane okamžik kdy řeknu "nevím", a doufám že mě doplní někdo, kdo bude vědět.

Detektory reagují na materiály, které mají elektromagnetické vlastnosti. Zjednodušeně řečeno jsou to předměty které přitahuje magnet, nebo jsou schopny vést elektrický proud. Magnetické vlastnosti nemá jen železo ale i jeho kysličníky. Elektrický proud vedou samozřejmě kovy, ale také roztoky solí kovů ve vodě. Železo je současně magnetické a zároveň vede elektrický proud. Záleží na technologii výroby železa na jeho příměsích a také na tvaru předmětu, zda převládnou magnetické nebo elektrické vlastnosti. Proto je někdy obtížné železný předmět přesně určit nebo diskriminovat. Různé magnetické a elektrické vlastnosti má i půda, jsou příčinou jevu který se nazývá zemní efekt. Pokud by detektor neměl možnost odladění zemního efektu, reagoval by na změnu polohy cívky vůči zemi.

Většina dnes nabízených detektorů pracuje na principu vyvážených cívek. Cívka vysílací vytváří elektromagnetické pole o určité frekveci. Frekvence udává počet změn směru oběhu elektronů cívkou za jednu sekundu. Cívka přijímací toto pole přijímá. Uspořádání cívky přijímací a vysílací je takové, aby cívka přijímací reagovala na sebemenší změny v okolí cívek. Dostane-li se do blizkosti cívek kovový předmět, na přijímací cívce se přijímaný signál změní a elektronika detektoru tuto změnu vyhodnotí. Uspořádání a velikost cívek má vliv na velikost a tvar citlivé oblasti, ve které detektor reaguje na kovový předmět. Frekvence na kterých detektory pracují se pohybují od několika kHz do několika desítek kHz. Nižší frekvence umožňují spolehlivější rozlišení železných přemětů, vyšší frekvence zajišťují větší odezvu na drobné kovové předměty. Příčinou jsou vířivé proudy v kovových předmětech, jejichž velikost roste se zvětšující se použitou frekvencí. Rozdíl mezi těmito frekvencemi v průniku do půdy je za běžných podmínek zanedbatelný. Na to jak snadno budou v kovovém předmětu vznikat vířivé proudy, tedy jak na ně bude reagovat detektor, má vliv samotný druh kovu, tvar předmětu, a také povrch předmětu. Povrch proto, protože vířivé proudy tečou nejsilněji v povrchové vrstvě kovového předmětu.