nám napsal(a): Drazí přátelé a kolegové,
na základě své badatelské práce - studie o zoomorfních držadlech ocílek, se již nějaký čas zabývám myšlenkou, napsat tento krátký článek a pojmout ho jako výzvu všem zvídavým lidem, které zajímá historie a kteří vždy, když něco zajímavého najdou, lačně shánějí a hltají informace o nalezeném předmětu. Nejen na různých hledačských webech, kde se prezentují fotografie nálezů, ale i z každodenní praxe vídáme spousty zajímavých a v jistém smyslu v té chvíli pro nás tajuplných věcí, které budí naši zvědavost a nadšení v pátrání po původu a užití. Jistě to každý z nás zná ….

Mnohokrát se však hodiny vyhledávání v literatuře a na internetu nezúročí a my se o nálezu nic nedozvíme. A když se nějakých informací přeci jen dopátráme, bývají často jen velmi obecné a ve své podstatě nic neříkající … Mnozí z nás se pak v těchto případech obracejí na odborníky povolané – archeology a muzejníky. Bohužel ani u těchto odborníků a historiků se mnohdy zásadní informace, které by nás uspokojily, nedovíme. A zde už se dostávám k jádru pudla, o kterém je tento článek.

Sbírat se dá opravdu všechno … Mnozí z nás se specializují na všelijaké předměty, vytvářejí hodnotné sbírky a někdy se i se svými sběratelskými výsledky podělí s ostatními. To ovšem není všechno. Pokud se podíváme na sběratelství pod lupou, vidíme často jen hromadění sbírkových předmětů bez dalších důležitých informací, jako je např. stanovení základní typologie v návaznosti na chronologické řazení atd. To už se však dostávám k dělící rovině mezi sběratelstvím a badatelskou činností.

Pokud člověk sbírá něco, co už je dostatečně popsáno (numismatika, faleristika atd.) není většinou co řešit, dokud se ovšem neobjeví nějaký dosud nepopsaný kus. Mnohá sběratelská odvětví však nejenže nejsou popsána a zdokumentována, ale mnohdy jsou buď na okraji sběratelského zájmu nebo si těchto předmětů ještě ani nikdo nevšiml, natožpak aby se jim nějak intenzivně věnoval … Myslím si, že to je velká škoda! V nálezech různých hledačů se totiž dost často setkávám s věcmi, které by si tuto pozornost zasloužily.

Píši toto jako námět k zamyšlení. Chtěl bych oslovit milovníky historie a starých věcí, aby se na chvíli zastavili, zhluboka se nadechli a popřemýšleli, zda by se chtěli z úrovně sběratelské přesunout do další úrovně – badatelské … Badatelská činnost je hra i řehole, zažívám to skoro každý den. Není to ani jednoduché ani laciné. Badatelská činnost znamená stovky hodin hledání v knihách i na internetu, stovky mailů a stovky najetých kilometrů. Na druhou stranu člověku obohacuje život rozšiřováním vědomostních obzorů, poznáváním nových historických souvislostí a v neposlední řadě především získáváním nových kontaktů na podobně „postižené“ lidi. Řehole pak spočívá hlavně v tom, že se badatel přes všechny nesnáze pomalu, ale jistě, snaží dobrat k vytčenému cíli.

Dnešní doba je badatelům nakloněná a díky moderním komunikačním technologiím umožňuje snadno navázat kontakt s muzei i s dalšími odborníky. Počítače nám umožňují snadno a přehledně získaná data zpracovat a poté sdílet v přijatelné formě. Když si uvědomíme, v jakých elévských podmínkách pracovali první nadšenci, kteří položili základy dnešních vědních oborů, tak se ten rozdíl nedá srovnávat … Proto využijme této příležitosti a chopme se možnosti podrobněji nahlédnout na další předměty lidské tvořivosti.

Pokud jsem alespoň některým z Vás poodhrnul pásku z očí a přiměl Vás k popřemýšlení, budu tomu jen rád. Spousta zajímavých věcí čeká jen na nás, až se jim začneme věnovat, až odhalíme jejich tajemství a přiblížíme je ostatním vědění chtivým lidem. Nebudu zde vyjmenovávat všechny ty věci, které mi při psaní tohoto článku tanou na mysli, nechám to na každém z Vás … Kdyby však přeci jen měl někdo z Vás čas a chuť vydat se cestou badatelovou, rád pomohu námětem i nějakými těmi zkušenostmi a kontakty …

Tuto krátkou úvahu ukončím ještě jedním malým popíchnutím … Často jsou hledači v médiích očerňováni různými úřady i státními institucemi v zastoupení mnohých archeologů. Nemám v plánu toto nějak dále rozebírat, ale proč by ti „špatní“ hledači nemohli odborné veřejnosti dokázat, že nejsou jen „vykradači“, ale umí se i angažovat a přispět svou troškou do mlýna? A propó, námět pro tuto úvahu mi dal před pár týdny zrovna jeden z mladší generace archeologů, který si při společné diskuzi nad držadly ocílek postesknul: „Škoda, že takových jako Ty není víc.“ …

kacuro